V Kněžicích platí za teplo 16 let stejně, plánují lokální distribuci elektřiny

foto Bioplynová stanice v obci Kněžice na Nymbursku, 23. června 2022. Obec je z větší části energeticky soběstačná, její obyvatelé platí díky systému centrálního vytápění za teplo 16 let stejnou částku, 310 korun za gigajoule. Na snímku je nádrž na odsiřování a biofiltr.

Kněžice (Nymbursko) - Lidé v Kněžicích na Nymbursku platí díky systému centrálního vytápění za teplo 16 let stejnou částku, 310 korun za gigajoule. Místní bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako 13. v Česku, dnes je jich zhruba 450. Obec s 530 obyvateli stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbytek ve výši 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů, díky níž se stala obec z větší části energeticky soběstačná, byla 14,5 roku. ČTK to řekl starosta obce Milan Kazda.

Fotogalerie

"Je pravda, že se to vrátilo, ale stále musíme investovat, má to obrovskou spotřebu, generálka kogenerační jednotky vyšla na 3,5 milionu, posilovací kotelna, na kterou jsme měli pětačtyřicetiprocentní dotaci, na deset milionů, spoustu věcí táhneme ze svého a jede to z provozu," řekl Kazda. Teplo z bioplynové stanice odebírá 94 procent domácností v obci. "Někteří jsou napojení, ale používají to kombinovaně, třeba se dřevem nebo peletami," doplnil. Záloha je podle něj důležitá pro případ poruch a obec ji chce mít i pro strategické budovy, jako je například škola.

Vyrobenou elektřinu dodává stanice do sítě a prostřednictvím distributora k lidem, teplovody má obec vlastní. "Každá domácnost má předávací stanici a teplo se předává přes výměník, který umí ohřívat vodu a topit," řekl Kazda.

Bioplynová stanice zpracovává organický odpad ze zemědělských farem v okolí, zejména kejdu hospodářských zvířat, zbytkovou siláž a traviny, a obsah septiků z obce a okolí. Zařízení tak nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Přes svozovou společnost sváží i obsah popelnic na biologický odpad. Největší energetický potenciál mají podle Kazdy odpady z kuchyně. Svážejí ho například i z okolních školních jídelen, část přímo z obce. "Kdo má zájem, dostane šedesátilitrový soudek a telefonicky si objednává vyvážení, jsou to veškeré odpady z kuchyně, zbytky jídla i staré pečivo," doplnil. Ročně je to zhruba 100 kilogramů na osobu. Zatím se ale zapojilo málo lidí. Výchova lidí ke správnému třídění odpadu je podle něj náročná.

Nápad na bioplynovou stanici se v Kněžicích začal rýsovat v roce 2000. "Tvořili jsme územní plán a přemýšleli, co udělat pro životní prostředí a ekonomiku obce, chtěli jsme soběstačný region a byla to doba skvělých dotačních možností, kotelna, kde se použije, co zem vypěstuje a teplo půjde našim lidem, to bylo přesně ono," řekl Kazda. Prvním krokem k energetické soběstačnosti podle něj byla linka na agropelety pořízená z dotace v roce 2001. "Na kotelnu jsme měli původně jen 80 zájemců, potřebovali jsme 120, tak jsme vyslali nejváženějšího člena zastupitelstva přesvědčovat lidi do domácností, přidalo se dalších 40 a pak ještě další," doplnil.

Do homogenizační jímky se denně naváží zhruba 50 až 60 tun a přepouští se do fermentoru, ve kterém směs rozkládají bakterie a vzniká bioplyn, který jde dál do motoru. "Klasický spalovací motor místo nafty pohání bioplyn a vyrábí elektřinu, zbytek tepla jde do kotelny," řekl Kazda. Vedlejším produktem je tekuté hnojivo, které kromě hnojení vrací do země vodu, mezi zemědělci je o něj zájem.

Dnešní technologie by podle Kazdy byla lepší, například k teplovodu by bylo možné rovnou připojovat i kabel na elektřinu, ale zároveň zřejmě až dvojnásobně dražší. Obec plánuje i kvůli rychlému nárůstu cen energií co nejrychleji propojit bioplynovou stanici a kotelnu, vytvořit lokální distribuční síť a více zapojit fotovoltaiku. Potenciál má podle starosty i rozšířit zpracování odpadu.

"Po fotovoltaickém boomu v roce 2011 se na obnovitelné zdroje zanevřelo a dnes vidíme, že to byla chyba," řekl Kazda. Do sítě vysokého napětí dodává obec 2200 megawatthodin, sama by tak mohla přímo zásobit až 2200 lidí. "Až u nás začne fungovat komunitní energetika, chceme energii, která se tady vytvoří, u nás taky co nejvíce zpracovat," doplnil. Podmínkou je podle něj změna legislativy, která zjednoduší regulaci sítě. "Dodávali jsme do sítě až 80 procent přetoků, nyní jich bude tak 30," doplnil.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 1. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď