Jaroměř (Náchodsko) 18. září 2025 (PROTEXT) - Obavy z možné těžby štěrkopísku v lokalitě Starý Ples vyvolaly v Jaroměři mimořádně silnou občanskou reakci. Ve středu 17. září 2025 čekalo místní zastupitelstvo bouřlivé jednání, na jehož programu byla projednána petice Spolku občanů proti těžbě štěrkopísku na Starém Plese. Tu během pouhých tří měsíců podepsalo 6586 lidí – více než polovina obyvatel Jaroměře a jejích městských částí.
Petice vyjadřuje nesouhlas s potenciální těžbou v území, které je podle územního plánu vedeno jako trvalý travní porost a kde se nacházejí cenné přírodní mokřady i biotopy chráněných druhů, například ledňáčka říčního, čápa černého či klínatky rohaté. Přestože zastupitelstvo v červnu přijalo usnesení, že do konce svého funkčního období nezmění územní plán, obavy veřejnosti přetrvávají.
„Chceme, aby se příroda v této lokalitě zachovala v podobě, v jaké tu je. Na pozemcích, kde by měla probíhat těžba, chceme, aby byl navrácen trvalý travní porost. Odjakživa tu byly louky a příroda si zaslouží zůstat taková, jaká je,“ uvedl člen spolku Tomáš Merkl.
Podle něj není hlavní hrozbou jen samotná těžba, ale i způsob, jakým může být prosazena: „Máme obavy, že těžbu se někdo pokusí prosadit nepřímo – například pod záminkou protipovodňové stavby. Jakmile by se jednou do území vstoupilo, je velmi těžké další zásahy zastavit.“
Napjatá je podle něj i komunikace s vedením města. „Starosta Bc. Jan Borůvka za hnutí Ano 2011 na zastupitelstvu ale výslovně ujistil, že nikdy nebude souhlasit s těžbou štěrkopísku. Jeho chování tomu ale ne vždy odpovídá. Namísto otevřené spolupráce čelíme právním tlakům a dokonce pokusům o cenzuru našeho facebookového profilu,“ dodává Merkl. „Navíc ani po více než roce od nahlášení nepovolených vrtů v předmětné lokalitě nebyla žádná správní řízení městem dokončena, k jejich zahájení došlo na základě našich urgencí až po více než roce“.
Na středeční jednání se spolek připravil nejen s podporou veřejnosti, ale i právníků. „Máme připravené materiály, které jsme sbírali několik měsíců. Pokud by někdo chtěl otevřít cestu k těžbě, budeme se bránit všemi dostupnými prostředky.“
Merkl zároveň zdůrazňuje jedinečnost lokality: „Máme tu důležité zdroje pitné vody pro Jaroměř a okolí - 25% ročního odběru. Máme tu také přírodní mokřady, které zadržují vodu v krajině. Jinde se za jejich umělé vybudování vydávají obrovské částky. My je tu máme přirozenou cestou. Je třeba je jen chránit a hospodařit tak, jak se má.“
Dle očekávání spolku bylo středeční zastupitelstvo Jaroměře nejen technickou diskuzí o územním plánu, ale především zkouškou toho, zda bude respektován silný hlas veřejnosti. „Petice je hlas lidu a měla by být brána vážně – ne jako dokument k právnímu přezkumu. Je to politický vztyčený prst.“
Spolek občanů proti těžbě na Starém Plese
Tomáš Merkl, člen výboru spolku
