V Česku si dnes lidé připomenou výročí upálení mistra Jana Husa

foto Ilustrační foto - Detail sochy Jana Husa na náměstí v Husinci na Prachaticku, kde se 6. července 2020 konala ekumenická bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka a církevního reformátora. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností.

Praha - V Česku si dnes lidé připomenou výročí smrti církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 607 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé mohou jeho památku uctít na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze či v Husově rodišti - Husinci u Prachatic. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.

V Betlémské kapli začne tradiční bohoslužba v 15:00 a povede ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Marikou Zvardoň a biskupem pražským Davidem Tonzarem. Organizátoři plánují při bohoslužbě připomenout i letošní 430. výročí narození učitele, filozofa a spisovatele Jana Amose Komenského. Bohoslužbu budou živě přenášet ČT2 a Český rozhlas Vltava.

V jihočeském Husinci dnes vyvrcholí Husovy oslavy, které začaly v pondělí. Ekumenická bohoslužba se uskuteční od 10:00 a od 16:00 mohou lidé přijít na bohoslužbu do Husovy kaple. Otevřen bude také Husův rodný dům. V dolním parku obec připravila doprovodný program s koncerty, divadlem a trhy. Bližší informace najdou zájemci na webu obce.

Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.

Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu, k odkazu husitů se hlásily československé legie. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.

Státním svátkem je 6. červenec v českém kalendáři od roku 1990. Není ale svátkem, během nichž musejí mít velké obchody podle zákona zavřeno.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 19. srpna 2022

Očekáváme v 15:00 28°C

Celá předpověď