Terezín (Litoměřicko) - V bývalé policejní věznici v Malé pevnosti Terezín dnes odhalili pamětní desku vojenskému odboji. PIetní akt byl poslední akcí Památníku Terezín k připomenutí 80 let od konce druhé světové války. Ředitel organizace Jan Roubínek zdůraznil odvahu mužů, kteří se rozhodli vzdorovat v době, kdy se zdálo, že vše je již ztraceno, vzdorovat režimu, který byl monstrózní nejen svojí brutalitou, ale i svojí ideologií, která chtěla svobodu, lidskost a právo na život zašlapat do země.
Fotogalerie
Policejní věznicí v terezínské Malé pevnosti prošlo mnoho různorodých skupin vězňů. Jednou z těch rozsáhlejších byli příslušníci československé armády, kteří se odmítli smířit s porážkou bez boje a zapojili se do odboje proti německé okupaci. Pietního aktu se zúčastnila mimo jiné dcera vězněného náčelníka hlavního štábu československé armády Ludvíka Krejčího Marie Žižková. "Jsem uchvácená a šťastná, že existují lidé, kteří pořádají tyto akce pro nás pozůstalé a pro veřejnost, abychom nezapomněli," řekla pětadevadesátiletá žena, která sama zažila několik režimů. "Tatínek byl můj vzor a navíc měl smysl pro humor. Tenkrát jsem neposlouchala jeho vyprávění, mě to nebavilo, teď si to vyčítám," řekla s úsměvem.
Generál Krejčí je symbolem prvorepublikové armády, mužem, který v těžkých okamžicích roku 1938 pevně stál za možností vojenské obrany a nakonec byl nucen poslechnout politiky, řekl historik Archivu bezpečnostních služeb Jan Boris Uhlíř. Krejčí druhou světovou válku přežil, 26 dalších generálů nikoliv, uvedl Uhlíř. "Tito chrabří muži věděli, že jejich rozhodnutí může pro ně a jejich rodiny znamenat smrt. A přesto se nezastavili. V jejich srdcích tkvěla pevná víra, že čest a svoboda jsou hodnoty, za které vždy stojí bojovat i za cenu vlastního života," uvedl Roubínek.
Pamětní deska má být podle Roubínka výzvou k tomu, aby si lidé uvědomili, že svoboda není samozřejmost. "Můžeme zaspat a jednoho dne se probudit v zemi, které vládne diktátor. Tak, jako tomu bylo u nás dvakrát v minulém století," uvedl ředitel Památníku Terezín, který uchovává památku obětí holokaustu a hrůz druhé světové války.
Malá pevnost sloužila v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa pro odpůrce nacistického režimu, prošlo jí v letech 1940 až 1945 na 32.000 vězňů, z nichž 2500 zahynulo přímo zde a tisíce dalších pak po deportaci z Terezína do vyhlazovacích a koncentračních táborů. Vězněna zde byla například politička Milada Horáková, spisovatel Otakar Batlička, karikaturista František Bidlo, bývalý ministr zahraničí Kamil Krofta, kardinálové Josef Beran a Štěpán Trochta a mnozí další.
fir hj
