Brusel - Evropská unie zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou a také Moldavskem, postavení kandidáta na členství získala Gruzie. Po několikahodinovém rokování prosincového summitu EU to k večeru v Bruselu oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom ještě ráno odmítal otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi. Nakonec podle diplomatických zdrojů kladné řešení umožnil, když při rozhodování odešel ze sálu. Výsledek jednání summitu ihned přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to označil za vítězství Ukrajiny, ale také za výhru pro celou Evropu. Český premiér Petr Fiala uvedl, že EU svým krokem potvrzuje svůj zájem o tyto země i o jejich budoucnost.
Fotogalerie
"Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje," napsal na sociální síti X Zelenskyj, který dnes v Německu navštívil vojenský prostor, kde se cvičí ukrajinští vojáci. Ukrajinský prezident se přes den spojil s unijními představiteli prostřednictvím videokonference a vyzval je, aby "Evropa opět neupadla zpět do své nerozhodnosti".
Klíčový a pro vnější pozorovatele nečekaný Orbánův odchod z jednacího sálu byl podle diplomatických zdrojů předem domluvený. Podle agentury Reuters maďarský premiér věděl a souhlasil s tím, že ostatní lídři budou rozhodovat o Ukrajině v jeho nepřítomnosti. To potvrdil také irský premiér Leo Varadkar. "Nesouhlasí s tím rozhodnutím, nemění svůj názor, ale v zásadě se rozhodl nevyužít svého práva veta," řekl o svém maďarském kolegovi.
Orbán následně ve videu, které zveřejnil na internetu, zopakoval, že podle něj je rozhodnutí "zcela nesmyslné, iracionální" a nesprávné. "Ukrajina není připravena na start vyjednávání o členství," prohlásil maďarský premiér s tím, že Budapešť tento postoj nezmění.
Ostatních 26 členských států ale podle něj trvalo na tom, aby rozhodnutí bylo přijato, Maďarsko se rozhodlo jít svou vlastní cestou. "Maďarsko se nechce podílet na tomto špatném rozhodnutí a proto se dnešního rozhodnutí neúčastnilo," dodal Orbán.
Na internetu šéf vrcholných unijních schůzek Michel uvedl, že EU také otevře vyjednávání s Bosnou a Hercegovinou, "jakmile bude dosaženo potřebného stupně plnění kritérií pro členství". Evropská komise má do března předložit zprávu o vývoji. Dodal, že dnešní kroky summitu jsou "jasným signálem naděje" pro obyvatele regionu a celou Evropu.
Podle českého premiéra Fialy ale nebylo dosažení dohody jednoduché, je však důležité, že Evropská unie opět v těchto klíčových věcech udržela jednotu. Dnešní summit byl pro Fialu prý jedním z nejtěžších, které dosud absolvoval. Přijatá rozhodnutí označil za "velký krok kupředu a úspěch pro Evropu i státy EU". Výsledek jednání summitu EU uvítal i český prezident Petr Pavel, podle něj bude odsouhlasené rozhodnutí prospěšné pro bezpečnost a prosperitu Česka.
Evropská unie vyslala Ukrajině silný signál podpory, komentoval rozhodnutí německý kancléř Olaf Scholz. Podle Scholze je zjevné, že Ukrajina i Moldavsko patří do evropské rodiny. O jasné zprávě či historickém okamžiku hovořili i další evropští lídři. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že dnešní den "zůstane vrytý do dějin naší unie".
V loňském roce Ukrajina získala jasná doporučení, jak se posunout kupředu, řekl dnes účastníkům summitu ukrajinský prezident ve videovystoupení. "Schválili jsme klíčové zákony. Vy všichni, zdůrazňuji, vy všichni dobře víte, že jsme splnili všechny povinnosti," řekl. "Není to o tom, co potřebují politici. Jde o to, co potřebují lidé. Všichni ti lidé v zákopech, kteří každou noc sestřelují drony a rakety... A všichni ti, kteří dělají vše pro to, aby se děti mohly učit i pod neustálým ruským terorem a lékaři mohli zachraňovat životy, i když se Rusko snaží zničit naše energetické nebo komunikační systémy," dodal.
Prezidenti a premiéři členských zemí EU dnes rovněž uvítali další, v pořadí už dvanáctý soubor evropských sankčních opatření proti Rusku. Sankční balíček začala Evropská komise chystat na konci října, jeho formální potvrzení členskými státy očekávají diplomatické zdroje ČTK v pátek. Platit pak začne po zveřejnění v unijním věstníku. Summit EU rovněž podle schválených závěrů opět odsoudil ruskou válku proti bránící se Ukrajině a dal jasně najevo unijní podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny.
Prvním tématem, o kterém dnes již od rána jednali nejvyšší představitelé členských států, byly navrženého změny víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Shodu v této otázce bezprostředně nenalezli, některé státy by totiž chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné by chtěly naopak více šetřit a také zde šéf maďarské vlády Orbán zopakoval svou pozici, že peníze na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly vůbec brát odjinud, vyplývá z diplomatických zdrojů ČTK.
K tématu unijního rozpočtu se summit EU znovu vrátit po devátého hodině. Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), podle posledního návrhu, který má ČTK k dispozici, se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard Kč), tedy na třetinu. I to je ale pro některé členské státy EU stále příliš mnoho. Navrhují proto jen 17 miliard eur (416 miliard Kč), která bude celá určena na Ukrajinu a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy Kč), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, si EU půjčí na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu Kč).
Baltské státy nicméně žádaly, aby bylo v rámci revize rozpočtu určeno více peněz i na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Věc musí být schválena jednomyslně a tuto shodu se zatím nepodařilo najít.
