Brusel - Unijní lídři se dnes po několikahodinovém jednání v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské unie kromě části o Ukrajině, o jejímž budoucím financování se stále rokuje a výsledek je nejasný. V části týkající se bezpečnosti a obrany evropští premiéři a prezidenti důrazně odsoudili hybridní útoky ze strany Ruska a Běloruska, kterým Evropská unie v poslední době čelí. Debatovali ale rovněž o situaci na Blízkém východě, o příštím víceletém rozpočtu EU a o rozšíření unie.
Vzhledem k intenzivní hybridní kampani Ruska a Běloruska evropští představitelé vyzvali k urychlenému posilování odolnosti unie, k ochraně kritické infrastruktury a k odrážení a prevenci těchto útoků. Mimo jiné chtějí na státy, které za hybridními operacemi stojí, uvalit restriktivní opatření.
Terčem hybridních útoků se stala například Litva, která minulý týden vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Incidenty s drony na svém území hlásila v poslední době řada dalších evropských zemí včetně Německa, Belgie, Dánska či Norska.
Jediná doposud nedojednaná část závěrů se týká zajištění finanční pomoci Ukrajině, která bezmála čtyři roky čelí ruské invazi. Zatím není jasné, zda budou napadené zemi peníze poskytnuty formou reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Další možností je půjčka zaručená rezervou v unijním rozpočtu.
Unijní představitelé dnes vedli vůbec první debatu nad návrhem rozpočtu Evropské unie na období 2028-2034. Dánsko, které nyní EU předsedá, vypracovalo první takzvaný vyjednávací rámec a další jednání budou na kyperském předsednictví, které začíná 1. ledna 2026. "Evropská rada vyzývá nastupující předsednictví, aby v práci pokračovalo s cílem dosáhnout včasné dohody. Dohoda dosažená do konce roku 2026 by umožnila přijetí legislativních aktů v roce 2027, což je nezbytné k zajištění toho, aby se finanční prostředky EU dostaly k příjemcům bez přerušení v lednu 2028," stojí v závěrech.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,8 bilionu Kč) letos v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament. Europoslanci se postavili zejména proti "národním plánům", což byl nápad komise sloučit finanční prostředky pro zemědělce a regiony (které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU) do jednotných fondů spravovaných 27 vládami bloku. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Očekávají se proto dva roky intenzivních jednání.
Zelenskyj: Použití ruských prostředků je morální a spravedlivé rozhodnutí
Stejně jako úřady zabavují peníze obchodníkům s drogami a zbraně teroristům, musí být ruský majetek použit k obraně proti ruské agresi a k obnově toho, co bylo zničeno ruskými útoky, řekl dnes unijním prezidentům a premiérům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je to podle něj morální, spravedlivé a legální.
"Rozhodnutí, které je nyní na vašem stole, rozhodnutí plně využít ruské prostředky k obraně proti ruské agresi, je jedním z nejjasnějších a morálně nejvíce zdůvodněných rozhodnutí, které kdy mohlo být učiněno," řekl Zelenskyj během svého desetiminutového projevu v Bruselu.
Nikdo podle něj nikdy nebude schopen vysvětlit lidem žijícím v ukrajinských vesnicích a městech zničených ruskými bombami, proč bylo špatné použít ruské peníze na obnovu těchto domů. "Nikdo nikdy nebude schopen vysvětlit ukrajinskému dítěti, jehož rodiče byli v této válce zabiti, že agresor za to nemůže a neměl by nést žádné následky. Ani Viktorovy nejlepší projevy a videa by nedokázaly toto dítě přesvědčit, že Putin je nevinný," prohlásil Zelenskyj s odkazem na maďarského premiéra Viktora Orbána, který má z unijních lídrů nejblíže k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a který je velkým kritikem Ukrajiny a odpůrce pomoci Kyjevu.
"A pokud nebo až bude rozhodnutí o využití ruského majetku k obraně proti ruské agresi učiněno, pak stejně jako u jiných silných rozhodnutí, která Evropa přijala dříve, bude časem jasné, že to byla správná volba, která Evropu posílila," dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident unijním lídrům poděkoval za podporu, kterou jeho zemi poskytují od roku 2022, kdy ruská invaze začala. "Velká většina Evropanů stále považuje Rusko za jediného viníka této války," uvedl Zelenskyj. "Jistě, někteří lidé v Evropě si stále užívají létání do Moskvy, ale většina Evropanů chápe, že vyprodávání morálních hodnot a evropských zájmů v Moskvě se nikdy nestane evropským mainstreamem. Vždy to bude záležitost outsiderů, nikoli skutečných vůdců," dodal.
Ukrajinský vůdce ve své řeči rovněž uvedl, že "pokud válka v blízké budoucnosti neskončí diplomatickou cestou a Rusko bude pokračovat v boji", Ukrajina finanční prostředky z Evropy použije převážně na zbraně. "Je to pochopitelné. A velká část z toho bude vynaložena na evropské zbraně, což znamená, že tyto peníze podpoří váš průmysl," prohlásil Zelenskyj. Zmínil také program nazvaný PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, do kterého se zapojilo již přes 20 spojenců z NATO. "Vím, že ne každému se program PURL líbí. Ale jak jinak máme přežít tuto zimu? Potřebujeme rakety pro systémy Patriot," dodal.
"Pokud na druhou stranu uspěje diplomacie a Rusko začne podnikat skutečné kroky k ukončení války, pak by měla být zmrazená ruská aktiva použita k obnově země po agresi. A opět je spravedlivé, že Rusko zaplatí za to, co zničilo," řekl ukrajinský prezident unijním lídrům. Evropa by podle něj neměla ruskému prezidentovi dávat naději, že může bojovat ještě další rok či dva a pak bude odměněn vrácením 200 miliard eur. "Pokud chce někdo investovat do další ruské agrese, měl by to říct otevřeně, ne se schovávat za výmluvy. Vím, že Rusko kvůli tomuto rozhodnutí zastrašuje různé země, neměli bychom se ale těchto hrozeb bát, měli bychom se bát, že Evropa bude slabá," uzavřel.
Merz hodlá uvolnit ruská aktiva zmrazená v Německu na podporu Ukrajiny
Německý kancléř Friedrich Merz je ochoten vyhovět požadavku Belgie a uvolnit na finanční podporu Ukrajiny aktiva ruské centrální banky zmrazená v Německu. Píše o tom agentura DPA s odvoláním na vyjednávání na okraj summitu EU v Bruselu. Evropští lídři by na summitu měli rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, požaduje sdílení rizik.
Přestože se Belgii myšlenka reparační půjčky nelíbí, belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu uvedl, že by na ni země mohla přistoupit, pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna. "Pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží," řekl De Wever belgickým poslancům ještě před začátkem summitu.
Belgická vláda chce zabránit tomu, aby se stala jediným terčem možných odvetných opatření, píše DPA. Mimo jiné existují obavy z toho, že Moskva by mohla vyvlastnit evropské soukromé osoby a společnosti v Rusku.
Ohledně rizik spojených s reparační půjčkou vyjádřily znepokojení také Itálie, Malta a Bulharsko. Výhrady k této variantě financování Ukrajiny má také Česko, Slovensko či Maďarsko.
Ruská centrální banka zesiluje tlak na EU, zatímco lídři jednají o tom, zda použít její zmrazená aktiva v rámci bloku k financování balíčku na pomoc Ukrajině ve výši 210 miliard eur. Již podala žalobu na depozitář cenných papírů Euroclear, který sídlí v Belgii a kde se nachází většina zmrazených aktiv, u moskevského soudu. Nyní se podle ruské státní tiskové agentury Interfax chce zaměřit na evropské banky, které také drží sankcionované peníze Kremlu na vkladových účtech.
Tusk na summitu: Všichni se shodují, že využití ruských aktiv je spravedlivé
Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
"Všichni se shodují, že má smysl vyjednávat a že by bylo fér využít ruská aktiva, ale některé země budou bojovat až do konce, aby maximalizovaly své záruky," řekl Tusk novinářům v Bruselu.
Polský premiér uvedl, že šéfové států a vlád na summitu budou hledat způsob, jak v této věci poskytnout garance Belgii, kde se předmětná ruská aktiva z valné většiny nacházejí. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko, mají k reparační půjčce zajištěné ruskými aktivy výhrady. Alternativní možnost půjčky zaručené rezervou v unijním rozpočtu však podle Tuska nevyvolala nadšení klíčových unijních zemí.
"Čeká nás mnoho hodin diskusí o stále techničtějších otázkách, protože země, které jsou do budoucna nejvíce ohroženy ruskými finančními odvetnými opatřeními, zejména Belgie, ale nejen ona, chtějí záruky," řekl Tusk.
Tusk dnes rovněž varoval, že nezávislost Polska bude ohrožena, pokud bude Ukrajina, která se brání ruské agresi, vehnána do situace, kdy bude muset kapitulovat. Polský premiér oznámil, že v pátek odpoledne bude ve Varšavě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten se dnes účastní i jednání v Bruselu.
