V Brně to lidem nejvíce smrdí kolem nádraží, naopak voní obchůdky

foto Ilustrační foto - Brněnské hlavní nádraží, kam se 15. prosince 2019 po půlnoci vrátily po roční výluce všechny vlaky Ty zatím musely jezdit na dolní či jiná brněnská nádraží. Poprvé z něj také vyjely po 41 letech vlaky do Židlochovic. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) opravovala kromě sdělovacího a zabezpečovacího zařízení na nádraží také mosty přes ulice Křídlovická a Hybešova a kolejiště v jižní části stanice. Opravena byla také dvorana odjezdové haly a nájemce nádraží pokračuje v úpravách pracemi, které už nebrání pohybu cestujících.

Brno - V Brně to lidem hlasujícím na internetové takzvané čichové mapě nejvíce smrdí kolem hlavního nádraží, nejvoňavějšími místy jsou naopak prodejny kávy či koření. ČTK to řekl vedoucí projektu Martin Vérteši. Na mapě je zaznamenáno asi 1000 míst, lidé jim rozdali asi 15.000 hlasů.

Čichová mapa Brna na internetu funguje od ledna 2017. Na adresách www.brnovoni.cz a www.brnosmrdi.cz mohou lidé vkládat záznamy o jakémkoli zápachu v Brně. Je třeba určit, co ho způsobuje, jakou má intenzitu a zda je cítit opakovaně nebo jednorázově. Na webu pak funguje seřazování zápachů podle udělených hodnocení v takzvané pachparádě.

Jestli jde o zápach, či vůni přitom neurčuje sám vkladatel, hlasují o tom všichni návštěvníci webu. Názory na konkrétní místa se totiž mohou lišit. "Lokality na nejvyšších příčkách jsou v podstatě od začátku stejné, jen si čas od času vymění pořadí - a to jak ty nejvoňavější, tak ty nejsmrdutější. V negativním smyslu jednoznačně kralují místa okolo hlavního nádraží, v pozitivním smyslu jde zase téměř vždy o nějaké prodejny s příjemným aroma - ať už kávy, koření či něčeho jiného," uvedl Vérteši.

Jsou však i místa, na jejichž hodnocení se lidé neshodnou. Jedné skupině lidí to tam voní, druhé smrdí. Jde například o pivovar na Mendlově náměstí, ze kterého se pravidelně line vůně či pro někoho "nevůně" sladu. Místo má v mapě několik záznamů, u každého je ale hlasování vyrovnané.

"Sláva čichové mapy překročila hranice Brna a protože to technicky je možné, jsou v ní i záznamy i z celé řady jiných měst po republice," uvedl Vérteši. Záznamy jsou tak třeba i z Vyškova, Olomouce, Přerova nebo Humpolce.

Tvůrci data z projektu nějaký čas po spuštění předali vedení města Brna, které se smrdutými lokalitami mohlo něco udělat. Podle nich se ale do voleb nic nestihlo a vedení města je nyní jiné. Projekt je tak podle nich nyní ve fázi určité hibernace, kdy se čeká na nový impuls.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je středa 23. září 2020

Očekáváme v 19:00 19°C

Celá předpověď