V 80 letech zemřel herec Viktor Vrabec, známý zejména z televize

foto Herec Viktor Vrabec v roli krále na zkoušce dramatu Život je sen, 28. dubna 2011 v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Viktor Vrabec zemřel 2. ledna 2022 ve věku 80 let.

Praha - Ve věku 80 let zemřel herec Viktor Vrabec. S odkazem na jeho rodinu o tom dnes ČTK informoval Michal Votava z Herecké asociace. Vrabec dlouho hrál v Divadle pod Palmovkou, mnoho rolí také ztvárnil v televizních filmech a seriálech. Herec se potýkal s dýchacími potížemi, které zapříčinila chronická obstrukční plicní nemoc, zemřel 2. ledna.

Viktor Vrabec nastoupil na libeňskou scénu koncem 70. let, kdy se ještě jmenovala Divadlo S. K. Neumanna, předtím hrál v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Od poloviny 60. let účinkoval v mnoha televizních filmech a seriálech, v roce 1978 ztvárnil hlavní roli mladého nastupujícího ředitele národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory, v seriálu Zákony pohybu. Objevil se v několika dílech seriálů Dobrodružství kriminalistiky, Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo Chlapci a chlapi.

Vrabec se narodil v roce 1941. V Pardubicích vystudoval Pedagogický institut, herectví na brněnské JAMU. Po absolutoriu hostoval v Divadle na Vinohradech, Divadle J. K. Tyla v Plzni a v Národním divadle.

První jeho rolí v Plzni byl Nikolaj Turbin ve hře Michaila Bulgakova Dny Turbinových, brzy následoval Goethův Egmont. Pak přišla řada rolí širokého repertoáru, ponejvíce v režii Oty Ševčíka – Cassio v Othellovi, Pelops v Námluvách Pelopových, Faust v Urfaustovi. S Pavlem Pavlovským alternoval Hamleta. V Národním divadle s Jiřím Sovákem alternoval roli JUDr. Hudce ve Štěchově Třetím zvonění a s Miroslavem Zounarem roli Mlynáře v Jiráskově Lucerně. Obě role předtím hrál také v Plzni.

V roce 1979 přestoupil do Divadla S. K. Neumanna, dnešního Divadla pod Palmovkou, kde setrval do roku 1993. V té době hrál také často před televizními kamerami. Věnoval se i práci v dabingu a v rozhlase. V roce 1998 byl přijat zpět do plzeňské činohry, kde vystupoval v mnoha stěžejních titulech tamního repertoáru, z posledních let třeba v Camusově Caligulovi, ve hře Pedra Calderóna de la Barcy Život je sen, ve Zkrocení zlé ženy nebo ve hře Arthura Millera Pohled z mostu. Do důchodu odešel v roce 2016, kdy se také objevil v roli otce titulní hrdinky ve filmu Já, Olga Hepnarová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 27. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 4°C

Celá předpověď