Praha - V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 3,8 milionu turistů, což je meziročně o třetinu více. Přibyli hlavně zahraniční hosté, jejich počet meziročně stoupl téměř o 90 procent. Zvýšil se ale i počet domácích turistů. Turisté strávili za první tři měsíce v ubytovacích zařízeních necelých deset milionů nocí, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku je to čtvrtinový nárůst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Z celkového počtu 3,8 milionu ubytovaných hostů tvořili domácí turisté 2,1 milionu. Ze zahraničí přijelo 1,7 milionu hostů. "Návštěvnost se po covidové krizi pozvolna zvyšovala, ale v porovnání s rokem 2019 nebyla ještě na stejné úrovni. Provozovatelům stále chyběla pětina zahraniční klientely, která do Česka před krizí jezdila," uvedl Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ. V prvním čtvrtletí roku 2019 se v Česku ubytovaly čtyři miliony turistů, hosté z ciziny přitom převažovali.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bylo v letošním prvním čtvrtletí domácích turistů o 10,5 procenta více než ve stejném období roku 2018. Částečně je to způsobeno tím, že kvůli vysokým cenám Češi spíše než v zahraničí tráví dovolenou doma, uvedl. V případě zahraničních turistů stále chybí hosté z Číny nebo Ruska, dodal.
Návrat turistů z Asie se ale podle ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta začíná přibližovat. "Lidé z Jižní Koreje a ostatních asijských zemí v tabulce návštěvnosti Česka v letošním prvním kvartále obsadili 12. a 13. místo," uvedl. Klíčové podle něj bylo obnovení přímého leteckého spoje do jihokorejského Soulu letos v březnu.
V hotelech se za první tři měsíce ubytovalo 2,9 milionu hostů, meziročně o 43,4 procenta více. V penzionech přespalo přes půl milionu turistů, což je meziroční nárůst o deset procent. Podíl ostatních ubytovacích zařízení činil jednu desetinu.
Zahraniční turisté v hromadných ubytovacích zařízeních strávili 4,26 milionu nocí, tuzemští pak 5,69 milionu nocí. Podle ČSÚ počet přenocování domácích hostů o pět procent přesáhl výsledky z prvního čtvrtletí roku 2019, který nebyl ovlivněn pandemií covidu-19.
Mezi nejnavštěvovanější kraje patřily kromě Prahy a Karlovarského kraje také kraj Královéhradecký a Liberecký. V těchto regionech, do kterých lidé jezdí především na hory, se meziročně snížila návštěvnost domácí klientely. V Praze se počet ubytovaných turistů v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 78 procent na 1,35 milionu a v Karlovarském kraji o 40 procent na 266.324 hostů. V obou těchto krajích přibyli hlavně cizinci.
Nejvíce hostů ze zahraničí přijelo stejně jako v minulosti z Německa. Němci podle ČSÚ stále tvořili čtvrtinu zahraniční klientely ve sledovaných ubytovacích zařízeních, přijelo jich zhruba 438.200. Následují návštěvníci ze Slovenska, kterých se ubytovalo 154.360, a na třetím místě byli hosté z Polska, kterých bylo zhruba 133.080.
Návrat českého hotelnictví k době před koronavirovou pandemií se podle majitele sítě Czech Inn Hotels Jaroslava Svobody v prvním čtvrtletí nekonal. "Nejde nevidět, že v mezinárodním kontextu české hotely a penziony výrazně zaostávají, a to nejen za západními metropolemi, ale nově i za Bratislavou nebo Varšavou. Interpretovat současná data ČSÚ jako velký návrat českého hotelnictví po covidu by proto bylo naprosto zavádějící," řekl. Růst cen za pokoj podle něj navíc vůbec nepokrývá inflaci. Současná situace tak povede k větší koncentraci trhu, dodal.
Tržby ve službách v ČR v prvním čtvrtletí klesly, hlavně kvůli dopravě
Poskytovatelům služeb v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesly tržby o 0,1 procenta, zatímco předchozích sedm čtvrtletí rostly. Tržby se od začátku ledna do konce března snížily hlavně v dopravě a skladování, naopak nejvíc se dařilo ubytování, stravování a pohostinství. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil ČSÚ. Také ve srovnání s posledním kvartálem minulého roku tržby klesly o 0,1 procenta.
"Po sedmi čtvrtletích meziročního růstu tržeb vykázala odvětví služeb v 1. čtvrtletí letošního roku pokles, a to o 0,1 procenta. Na snížení tržeb se podílela především doprava a skladování s poklesem o 3,6 procenta. Pokles dopravy ovlivnil zejména vývoj ve skladování a ostatních činnostech v dopravě a také v pozemní a potrubní dopravě. V rámci služeb se nejvíce dařilo odvětví ubytování, stravování a pohostinství, které vykázalo růst o 9,1 procenta," uvedl vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáš Harák.
Meziroční růst tržeb hotelů a restaurací o 9,1 procenta je podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka dán nízkou srovnávací základnou z loňského prvního čtvrtletí. Například proti roku 2019 tržby klesly o 22,4 procenta, řekl. "S ohledem na vysokou inflaci a měnící se preference spotřebitelů asi není divu," uvedl. Služby orientované na domácnosti se tak podle Dufka budou muset v následujících měsících vypořádat s klesající poptávkou. "Teprve s poklesem inflace se totiž může kupní síla domácností vzpamatovat a vzrůst i ochota třeba cestovat nebo chodit do restaurací," dodal.
Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2022 první tři měsíce tohoto roku rostly tržby pouze v odvětví profesních, vědeckých a technických činností a odvětví informačních a komunikačních činností, uvedli statistici.
Meziroční pokles zaznamenaly vedle odvětví dopravy a skladování také administrativní a podpůrné činnosti. V dopravě a skladování se tržby meziročně snížily o 3,6 procenta. K celkovému poklesu nejvíce přispěl vývoj tržeb ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě, kde tržby klesly o 5,5 procenta, v pozemní a potrubní dopravě o 3,2 procenta, tržby v poštovní a kurýrní činnosti se snížily o tři procenta. Naopak tržby vzrostly vodní dopravě, a to o 21,8 procenta, v letecké dopravě ještě víc, o 27,1 procenta.
V ubytování, stravování a pohostinství se tržby zvýšily o 9,1 procenta, přičemž v ubytování vzrostly o 24,8 procenta a ve stravování a pohostinství o 4,7 procenta.
Poskytovatelům služeb v oboru informační a komunikační činnosti narostly tržby o 2,1 procenta, dařilo se hlavně informačním technologiím a telekomunikačním činnostem. Nejvíc poklesly tržby filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o 6,7 procenta, uvedl ČSÚ.
V profesních, vědeckých a technických činnostech se tržby zvýšily o 1,9 procenta, v administrativních a podpůrných činnostech naopak klesly o 3,2 procenta. Největší propad, o 13,2 procenta, zaznamenaly v tržbách cestovní agentury a kanceláře. Naopak růst tržeb vykázaly činnosti související se stavbami a úpravou krajiny, konkrétně o 2,6 procenta, a administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání s 5,5 procenty.
"Vývoj tuzemské poptávky v prvním letošním čtvrtletí lze hodnotit jako zklamání. Tržby v oblasti maloobchodu a služeb totiž ukazují, že o oživení spotřebitelských výdajů se zatím hovořit nedá," řekl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Situace se podle něj zlepší až s růstem reálných mezd. "Celkově ale dosavadní vývoj ukazuje na to, že přeliv lepší nálady a příjmové situace domácností bude do jejich výdajů pouze pozvolný," doplnil.
Tržby ve službách meziročně rostly nepřetržitě od druhého čtvrtletí roku 2021, pokles přišel v prvních třech měsících letošního roku. Roky 2020 a 2021 negativně poznamenala restriktivní opatření kvůli epidemii covidu.
