Ústavní soud zamítl stížnost zemědělce proti zákazu pohybu mezi okresy

foto Ilustrační foto - Policisté kontrolovali 13. března 2021 řidiče na příjezdové cestě z Vrchlabí do horského střediska Špindlerův Mlýn v Krkonoších. Policie společně s armádou kontroluje dodržování protiepidemických opatření omezujících volný pohyb mezi okresy.

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl ústavní stížnost, v níž si soukromý zemědělec z jižních Čech stěžoval na to, že vláda loni v březnu zakázala pohyb mezi okresy, aby bránila šíření covidu-19. Již dříve neuspěl u Městského soudu v Praze a poté u Nejvyššího správního soudu (NSS). ÚS dal za pravdu Nejvyššímu správnímu soudu, který konstatoval, že normotvornou činnost ani samotné důsledky obecně formulované právní normy nelze považovat za zásah do ústavních práv. Původní takzvanou zásahovou žalobu Městský soud v Praze správně odmítl jako nepřípustnou. Podle ustálené judikatury se s její pomocí nelze v nouzovém stavu proti krizovým opatření bránit.

"Bránit se lze proti konkrétnímu a individualizovanému zásahu, k němuž na podkladě krizového opatření mohlo dojít," uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková. Stěžovatel se teoreticky mohl bránit proti konkrétním silničním kontrolám, při nichž policisté a vojáci kontrolovali ty, kteří cestovali mezi okresy, a ty, kteří k tomu neměli vládou vyjmenovaný důvod, vraceli zpět. Opatření platilo od 1. do 21. března, člověk se mohl pohybovat jen v okrese, v němž měl trvalé bydliště a některé činnosti mohl vykonávat pouze na území obce.

Zemědělec poukazoval na to, že na jaře má práci na polích a mezi okresy se chce pohybovat svobodně. Navíc prý nevěděl, jak má v terénu zjišťovat, kudy vede hranice okresů.

České soudy od začátku pandemie ujasňovaly možnosti obrany proti covidovým omezením. Postupně se ustálil názor, že vládní opatření je takzvaný jiný právní předpis a nelze jej napadnout žádnou z žalob podle soudního řádu správního. Soudy se mohou zabývat případně až použitím opatření v konkrétní situaci, kdy se opatření negativně projeví v právech jednotlivce v podobě správního rozhodnutí, případně nějakého pokynu či donucení.

Jediný, kdo může krizová opatření jako podzákonné právní předpisy zvláštní povahy přezkoumávat, je ÚS, ovšem jen v obecné rovině a z podnětu vymezených skupin navrhovatelů - poslanců a senátorů. Rozšířený senát NSS už dříve připustil, že zvolený výklad nepřispívá k ochraně individuálních práv v době pandemie. Ponechává v nouzovém stavu velký prostor pro exekutivní normotvorbu. Justice si ale podle NSS nemůže brát pravomoc, kterou ze zákona nemá, a to ani v zájmu "vyššího dobra".

Na opatření přijímaná mimo nouzový stav podle pandemického zákona už se uplatňují jiné principy. Přezkoumává je NSS v rámci své nové kompetence, přičemž se na něj může obrátit prakticky kdokoliv.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je středa 19. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď