Brno - Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako "přiznaná", nebo "nepřiznaná" koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do Parlamentu ČR. Na Stačilo! i SPD se uplatní základní pětiprocentní klauzule pro vstup do Sněmovny.
Přiznané koalice, jako je například Spolu, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli - pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné 11 procent. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.
"To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů," řekl předseda soudu Josef Baxa. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.
Dnešní nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. "V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší," stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka. Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to - zůstala obdobná jako nyní.
Strana Volt Česko u krajských soudů poukazovala na to, že na kandidátkách Stačilo! a SPD figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb. Strana se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Hulmák, rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.
Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. "Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou," řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.
Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval už v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je "volní akt", který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazovali na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.
"ÚS dal jasně najevo, že svým zásahem nechce narušovat soutěž politických stran ve volebním klání. Takto formalistický přístup, kdy nepřiznané koalice velmi pravděpodobně pokřivují výsledky voleb, mohou přispět k takovému roztříštění Poslanecké sněmovny, že nebude možné v této zemi efektivně vládnout," uvedla Petra Stupková z právní kanceláře Legitas, která připravovala jednu ze stížností Voltu. "Pokud tiše přistoupíme na standard, že je v pořádku ohýbat volební zákon a hledat v něm kličky, v konečném důsledku to podkope důvěru občanů v celý politický systém," doplnila Stupková.
"Výsledkem dnešního odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do Sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí," uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.
ÚS podle Okamury potvrdil, že SPD postupuje podle zákona
Ústavní soud svým rozhodnutím o stížnosti strany Volt Česko ohledně koalic potvrdil, že hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) postupuje při své kandidatuře do sněmovních voleb v souladu se zákonem. ČTK to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Sněmovní volby tak podle něj budou svobodné a nebude hrozit jejich zpochybňování. Soud stížnosti odmítl a konstatoval, že politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako "přiznaná", nebo "nepřiznaná" koalice.
Soud podle Okamury potvrdil, že SPD jednala v souladu se zákonem. "Ten nezakazuje kandidaturu členů jiných stran na kandidátkách SPD. Ústavní soud se přidržel dřívějších rozhodnutí svých, Nejvyššího správního soudu, krajských soudů i dlouhodobé praxe," dodal Okamura. Upozornil, že soud nerozhodl nálezem, ale stížnosti odmítl. "Což potvrzuje, že neviděl důvod se věcně stížností zabývat. Nyní mohou proběhnout svobodné volby, které nebudou zpochybňovány," uvedl šéf SPD.
Stačilo! přivítalo odmítnutí stížnosti na jeho kandidátky ÚS
Ústavní soud podle mluvčího hnutí Stačilo! a KSČM Romana Rouna dnešním usnesením potvrdil, co od počátku uskupení deklaruje, a to, že není nepřiznanou koalicí. O výsledku sněmovních voleb tak za devět dní rozhodnou voliči, doplnil v reakci pro ČTK.
"Hnutí Stačilo! od počátku odmítá snahu některých politických subjektů o zákaz kandidátních listin Stačilo! Přesto, že všechny krajské soudy odmítly kandidátní listiny zrušit, obdržel ÚS dvě stížnosti, které řádně posoudil a vydal jednomyslné stanovisko, kterým potvrdil to, co od počátku deklarujeme: hnutí Stačilo! není nepřiznanou koalicí," sdělil Roun. O výsledku voleb tak rozhodnou voliči za devět dní, dodal.