USA pohrozily až 100procentními cly na některé zboží z Francie

foto Ilustrační foto - Limitovaná edice šampaňského vína Perrier-Jouet deluxe, 20. března 2008. Jedna lahev tohoto vína byla prodána za 4000 eur.

Washington - Americká vláda v pondělí oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 miliardy Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy. Podle serveru businessinsider.com musí tento krok schválit americký prezident Donald Trump. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dnes označil hrozbu cly za nepřijatelnou. Dodal, že v případě zavedení cel bude Evropská unie připravena k odvetě.

Podle ministra je postup USA špatný pro světové hospodářství. Hrozba cel dnes vedla k poklesu cen akcií francouzských výrobců luxusního zboží, například společnosti LVMH. "Nechceme žádné nové sankce. Mezi spojenci by neměla být politika sankcí, je to špatné pro ekonomiku," prohlásil Le Maire. "V případě digitální daně jsme připraveni přijmout řešení OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)," dodal. "Pokud USA udělají totéž, bude to znamenat konec tohoto problému," dodal.

Trump dnes uvedl, že USA plánují "velmi vysoká cla na víno" a další francouzské zboží. Opětovně si rovněž stěžoval na nespravedlivý přístup Evropské unie ke Spojeným státům v obchodních otázkách. Podrobil také kritice vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v pondělním prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu "není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky" a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.

Americká vláda podle Lighthizera nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.

O České republice se Lighthizerovo prohlášení zveřejněné na internetových stránkách úřadu nezmiňuje. Česká vláda minulý měsíc schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit v příštím roce, pokud projde parlamentem a podepíše jej prezident.

Francouzský parlament schválil digitální daň letos v červenci. Daň má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 638 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (přes 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.

Washington považuje digitální daň za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je pondělí 9. prosince 2019

Očekáváme v 7:00 6°C

Celá předpověď