ÚS zamítl návrh na zrušení části zákona, který urychluje klíčové stavby

foto Stavba dálnice - ilustrační foto.

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

"Ve všech částech návrhu jsou dosti závažné argumenty, nicméně z hlediska převažujícího veřejného zájmu na budování takových staveb, i z hlediska plnění našich závazků v rámci členství v Evropské unii, je tento zákon ústavně konformní," řekl novinářům soudce zpravodaj Jan Filip.

"Je to určitý posun. ÚS dal najevo, že bude více garantovat veřejný zájem než ochranu práva vlastnického," reagoval advokát skupiny senátorů Stanislav Balík, sám bývalý ústavní soudce.

ÚS se zákonem zabýval 3,5 roku, nakonec žádné škrty neprovedl. Původního zpravodaje Davida Uhlíře nahradil Filip. "Byl to jeden z nejdůležitějších návrhů, které soud v posledních letech dostal. Týká se zásadních otázek rozvoje celého státu. Navíc v průběhu řízení se zákon dvakrát měnil," řekl Filip. Zdůraznil, že soud nastudoval podobné zákony a judikaturu řady dalších států. Například ve srovnání s Německem je český zákon velmi umírněný, uvedl Filip.

Senátorský návrh směřoval v prvé řadě proti příloze zákona, která vyjmenovává konkrétní stavby. "Je evidentní, že výběr tzv. nejvýznamnějších staveb byl proveden bez stanovení jakýchkoliv objektivních kritérií, včetně časového hlediska," stálo v návrhu 18 senátorů z různých klubů, za které jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Výběrem staveb podřazených pod režim liniového zákona ale podle nálezu není věcí ústavních soudců - měl by být výsledkem demokratické diskuse zastupitelských orgánů.

Na seznamu jsou všechny dálnice včetně Pražského okruhu, řada silnic první třídy a železničních tratí, dále plavební stupně Děčín a Přelouč, nová vzletová a přistávací dráha na Letišti Václava Havla, nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech, šest vodních děl a také vybraná elektroenergetická nebo plynárenská vedení.

Cílem zákonné úpravy bylo podle důvodové zprávy "zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům". Podle senátorů by však zákony měly platit obecně, nikoliv specificky pro vybrané stavby.

Z konkrétních ustanovení kritizovali senátoři například to, že vyvlastňovací úřad může vydat mezitímní rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Ve správním řízení platí princip dvou instancí. Lze podat správní žalobu, reagoval ÚS. Další ustanovení říká, že vlastníci musí na svých pozemcích umožnit měření a průzkumné práce, a to ještě před zahájením řízení o umístění nebo povolení liniové stavby. Například stavbu mezinárodních silničních tahů si bez takové přípravy lze těžko představit, míní Filip.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 28. listopadu 2022

Očekáváme v 21:00 2°C

Celá předpověď