Praha - Práci v Česku mělo na konci ledna 94.400 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem si za poslední rok našlo místo 190.400 lidí s vízem k dočasné ochraně. Někteří už se vrátili do vlasti, nebo ze zaměstnání odešli. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Upřesnila, že sedm z deseti pracovníků jsou ženy. Nejčastěji uprchlíci obsazují pozice s nižší kvalifikací. Uplatnění v odborných profesích brání hlavně jazyková bariéra. Experti doporučují posílit kurzy češtiny a urychlit uznávání vzdělání. Stát za loňský rok zaplatil pojišťovnám za uprchlíky z Ukrajiny pojistné ve výši 4,49 miliardy korun. Běženci čerpali zdravotní péči za zhruba 1,9 miliardy Kč, na osobu zhruba polovinu proti Čechům. Rozdíl, asi 2,6 miliardy korun, zůstane zdravotním pojišťovnám.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že uprchlíci zaplatili do konce loňska státu na odvodech téměř osm miliard korun.
Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo 488.200 víz k ochraně. Většinu z nich získaly ženy a děti.
Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí nahlásit úřadu práce. Podle návrhu by sociální správa měla začít evidovat i ty pracovníky, kteří dělají na dohodu.
Podle Beránkové si od loňska do konce ledna práci v Česku našlo celkem 190.356 příchozích, z nich 132.573 byly ženy. Na konci minulého měsíce pak pracovalo 94.383 lidí s vízem k ochraně. Nejvíc jich bylo ve Středočeském kraji, a to přes 16.200. Následoval Plzeňský kraj s 13.900 zaměstnanými uprchlíky a Jihomoravský s 10.000. Nejčastěji se lidé uplatnili jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě či jako obsluha strojů.
"V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali," uvedla mluvčí.
Ministr práce před nedávnem řekl, že poskytnutá pomoc uprchlíkům se začíná vracet. "Na odvodech tito lidé odvedli do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy za loňský rok. Celkem v součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Ta pomoc, která byla vyplacená ze státního rozpočtu, se postupně také začíná vracet," uvedl Jurečka.
Úřady práce na konci ledna evidovaly také 16.300 ukrajinských zájemců a uchazečů o práci, tedy asi o 900 víc než v prosinci. Tvořili tak pět procent všech uchazečů.
Podzimní výzkum agentury PAQ Research ukázal, že zaměstnanost uprchlíků roste. Většinou pracují na plný úvazek. I přes vyšší kvalifikaci vykonávají často pomocné a manuální práce. Mnohem častěji mají zaměstnání lidé se znalostí češtiny. Do kurzů chodí ale jen část příchozích. Překážkou jsou peníze a nedostatek času. Experti doporučují mimo jiné posílit jazykovou výuku, urychlit uznávání vzdělání a zajistit dostatek míst ve školkách, aby se do práce mohli zapojit rodiče malých dětí.
Úřad práce na kurzy češtiny přispívá. Zatím do nich nastoupilo 2838 uprchlíků a dokončilo ho 2007 z nich. "Pokud jde o rekvalifikace odborné, probíhá jich méně. Důvodem je neznalost českého jazyka," dodala Beránková. V lednu se do odborné rekvalifikace zapojilo 18 lidí s vízem k ochraně.
Pojišťovnám zůstane 2,6 miliardy korun, uprchlíci málo čerpali zdravotní péči
Stát za loňský rok zaplatil pojišťovnám za uprchlíky z Ukrajiny pojistné ve výši 4,49 miliardy korun. Běženci čerpali zdravotní péči za zhruba 1,9 miliardy Kč, na osobu zhruba polovinu proti Čechům. Rozdíl, asi 2,6 miliardy korun, zůstane zdravotním pojišťovnám. Vyplývá to z vyjádření ministerstev financí, zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro ČTK. Nárok na zdravotní pojištění mají uprchlíci, kteří v tuzemsku získali vízum dočasné ochrany. Dospělým stát pojistné platí po dobu 150 dní. Dětem, seniorům nebo matkám pečující o malé dětí po dobu platnosti víza.
"Odhad zvýšené platby státu veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky za loňský rok činí 4,49 miliardy korun. Současně se ale dařilo je efektivně zapojovat na trhu práce, díky čemuž rostlo inkaso daní a pojistného," uvedl na dotaz ČTK Stefan Fous z ministerstva financí.
"Jsem rád, že jsme se jako stát dokázali v rámci systému postarat o ukrajinské uprchlíky, nabídnout jim zdravotní péči a neohrozit tím kvalitu a dostupnost péče pro české občany," řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zástupci správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), k níž se přihlásila naprostá většina uprchlíků, ještě na konci loňského června, čtyři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu, předpokládali, že platby od státu zdravotní péči o Ukrajince nepokryjí.
Letos v lednu předseda správní rady VZP Tom Phillip (KDU-ČSL) uvedl, že do konce listopadu uprchlíci čerpali péči za 1,55 miliardy korun, odhad za celý rok byl 1,8 miliardy Kč. "Nepotvrdilo se, že budou víc nemocní nebo budou mít třeba choroby, které se u nás nevyskytují. Čerpají méně, než stejně staří čeští pacienti," řekl tehdy.
Celkově bylo v Česku registrováno 460.000 ukrajinských uprchlíků, část z nich ale zřejmě už v ČR nepobývá. U VZP je registrováno asi 362.000 z příchozích uprchlíků, z nich 119.000 jsou dětí. U ostatních šesti menších zdravotních pojišťoven je jich podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady registrováno kolem 57.000, péči čerpalo asi 20.000 z nich, řádově stála desítky milionů korun.
Zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění podle zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Elišky Machové čerpalo 172.000 uprchlíků. "Náklady na tuto péči jsou v porovnání s českou populací průměrně poloviční. Průměrně kolem 18.000 korun na ukrajinského pojištěnce," sdělila ČTK.
VZP v lednu uvedla, že 60 procent u ní registrovaných uprchlíků nečerpalo žádnou péči, dalších 30 procent péči za méně než 5000 korun, 94 za více než milion korun. Asi 700 pacientům je poskytovaná takzvaná centrová péče nejmodernějšími léky, jsou to například nemocní s různými druhy rakoviny, roztroušenou sklerózou nebo žloutenkou typu C.
V městech, kde je největší koncentrace uprchlíků, vznikly i při nemocnicích i speciální ordinace, kde byl i ukrajinský personál. Takzvané UA pointy otevřely fakultní nemocnice, zejména v Praze, Brně a Ostravě, vznikají i v menších městech. "Na to jsme navázali finanční podporou, která směřuje ke krajským nemocnicím," doplnila Machová. Připravuje se podle ní i finanční podpora 25 ordinací pro děti a dorost na navýšení jejich kapacit.
Zdravotní pojišťovny podle svazu plánují letos schodek systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 12 miliard korun. Očekávané příjmy budou 464 miliard Kč, o 7,4 procenta vyšší než loni. Schodek systému pojišťovny čekaly i v letech 2021 a 2022, reálně ale hospodařily lépe. Hospodaření největší VZP bylo vyrovnané, přestože původně plánovala ztrátu 5,9 miliardy Kč.
