Praha/Brno - Obchodní řetězce se se svými privátními značkami stávají konkurentem běžných značek výrobců. Mají možnost rozhodovat o výši marží i umístění na pultech obchodů. Vyplývá to ze zveřejněných závěrů šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které úřad představil v úterý. Šetření se zabývalo trhem potravin u pěti základních komodit. Obchodní strategii řetězců u privátních značek kritizuje Agrární komora ČR, podle níž se diskriminují výrobky českých producentů. Sama se kvůli tomu na ÚOHS již obrátila.
Šetření úřadu dospělo k tomu, že na českém trhu nedochází k porušování hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani k náznaku případných kartelových dohod. V období od roku 2018 zkoumal úřad i růst podílu potravin prodávaných pod značkami přímo obchodních řetězců. V ČR je to například značka Jarmark Kaufland, Clever v obchodech Billa nebo Pilos, Pikok nebo Argus v řetězci Lidl.
Úřad se zaměřil na kuřecí maso, mléko, vejce, máslo a mouku. Rostoucí podíl privátních značek zaznamenal úřad u čerstvého mléka, kde je nyní poměr 75 procent vlastních značek vůči 25 procentům takzvaně brandových produktů, tedy značek výrobců potravin. U trvanlivého mléka se poměr výrazně neměnil, podíl značek řetězců je 70 procent. Opačná situace je u másla, kde tyto produkty tvoří jen čtvrtinu sortimentu. U mouky tvoří vlastní značky 80 procent sortimentu a jsou velké rozdíly v cenách.
U potravin, kterými se šetření ÚOHS zabývalo, byl rozdíl v cenách privátních značek a běžných produktů spíše nízký nebo nezanedbatelný, značný rozdíl je pouze u mouky. Úřad uvedl, že u kuřecího masa jsou velké rozdíly v maržích obchodníků. Letos na začátku února byla na jeden kilogram mraženého celého kuřete průměrná absolutní marže u značek od výrobců 14,81 Kč, u vlastních značek to bylo 4,18 Kč.
"V případě privátních značek obchodníků je u zkoumaného výrobku zřejmé, že výše absolutních marží v Kč představují ke každému zkoumanému časovému okamžiku méně než polovinu absolutních marží dosahovaných u výrobku pod značkou zpracovatele," stojí ve výsledcích šetření. U mléka úřad ve svých závěrech uvedl, že privátní značky mají citelně nižší marží. "V důsledku mohou být značkové výrobky v budoucnu postupně segregovány z trhu," napsal.
Podle Agrární komory dochází k tomu, že obchodníci postupně snižují objednávky značkových výrobků českých producentů ve prospěch privátních značek, které si nechávají dodávat za co nejnižší cenu. Zároveň si dodávkami pro své značky podmiňují odběr tradičních výrobků dodavatelů, uvedla již dříve komora.
Místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb v úterý řekl, že privátní značky jsou specifická oblast, která si zaslouží další sledování. Uvedl také, že na českém trhu není dominantní obchodník, tržní strukturu ale úřad označil za oligopolní. "Existuje jasně významná tržní síla maloobchodní řetězců a jejich schopnost vyjednávat, i proto existuje regulace v podobě zákona o významné tržní síle," uvedl.
