Válka na Ukrajině zamíchala kartami v dosavadním scénáři energetické politiky ve členských státech Evropské unie. Hlavním tématem je nyní jistota dodávek strategických surovin. Ke slovu může znovu přijít rozprava o využití jádra v Německu.
Tváří v tvář ruskému útoku na Ukrajinu a stoupající nedůvěře ve spolehlivost dodávek ruského plynu do Evropy začínají politici a ekonomové přehodnocovat své dosavadní názory. Patrné je to zejména v Německu, píše portál deníku Handelsblatt.
Dolnosaský ministr hospodářství Andreas Pinkwart (FDP) je přesvědčen, že změna nastaveného kurzu je přímo nevyhnutelná. "Nemůžeme jednoduše pokračovat v tom, co jsem dělali až do dnešní doby," prohlásil Pinkwart. "Německý trh s energiemi je zejména z hlediska zemního plynu silně závislý na Rusku. Dvojitý odchod od uhlí a jádra, s nímž počítá vláda, nás vystavuje citelnému riziku, s nímž se budeme muset vypořádat,” uvedl politik.
Při hledání náhradních řešení platí, že je třeba posoudit všechny dostupné varianty, aniž by hrály roli předsudky. Dodávky energií do německé ekonomiky musí získat robustnější, a tím i odolnější podobu. "Měli bychom důkladně zvážit případnou dočasnou stopku pro vysazení atomu,” navrhl Pinkwart, který pozval k mimořádnému sezení své kolegy z dalších spolkových zemí.
V návrzích, které jim předložil a jež má Handelsblatt k dispozici, je například napsáno, že kvůli vzniklé krizové situaci by Němci měli ”rychle zapomenout na úvahy, že by se dala rozluka s uhlím ještě urychlit.” Tento apel naráží na úmysl nové federální vlády Olafa Scholze, aby se Spolková republika rozžehnala s těžbou a používáním uhlí ještě do roku 2030. Příslušný zákon přitom předpokládá, že by uhlí jako pohon elektráren mělo skončit nejpozději do roku 2038.
Dvakrát měř, jednou řež
O přehodnocení stanovisek žádají také představitelé průmyslu a ekonomové. Prezident Spolkového svazu německého průmyslu Siegfried Russwurm připomněl pro Handelsblatt, že musí být důkladně prověřeno, zda je opravdu možné vzdát se uhlí o něco dříve, aniž by byla ohrožena energetická stabilita.
Zdrženlivě se nicméně staví k hlasům, jež volají po revizi jaderné politiky. "Nechci nic vyloučit, ale nepovažuji za nijak zvlášť pravděpodobné, že by se odklon od atomu oddálil,” řekl Russwurm. Podle něj jde o komplex technický procesů, do kterého není snadné zasáhnout.
Naproti tomu šéf mnichovského Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) Clemens Fuest je pro, aby byly využity obě opce. "Snaha o menší závislost na ruském plynu vede k dočasnému prodloužení využívání uhlí a jaderných elektráren, a to do doby, než se podaří zajistit potřebný přísun plynu odjinud a existenci dostatečného množství obnovitelných zdrojů,” napsal Fuest na Twitter.
Nové terminály pro plyn
Legislativa předepisuje, že poslední tři atomové elektrárny v Německu budou odpojeny od sítě do konce tohoto roku. Samotná branže si přeje, aby se tak i stalo. "Zákonodárci už dříve určili, že jádro nemá ve Spolkové republice budoucnost. O pokračování provozu elektrárny Isar 2 po roce 2022 nechceme vůbec uvažovat,” dal najevo mluvčí společnosti E.ON.
Také utilita EnBW trvá na tom, aby její zařízení Neckarwestheim 2 utichlo nejpozději letošního 31. prosince. "Otázkou prodloužení provozu se nezabýváme. Odklon od atomu byl přijat na základě politické a společenské shody a je zákonem jasně definován,” sdělil jeden z mluvčích koncernu.
Firma RWE, jíž patří generátor v Emslandu, se odvolává na předešlý výrok svého výkonného ředitele Markuse Krebbera, že “téma jaderné energie je v Německu mimo diskusi. Krátkodobě obnovit výrobu v těchto elektrárnám není navíc množné.”
Více pružnost se zato rýsuje v debatě o zemním plynu. Ten byl, stejně jako jádro, zařazen Evropskou komisi “na dobu určitou” do její taxonomie čistých zdrojů energie. Kancléř Scholz oznámil ve Spolkovém sněmu urychlenou výstavbu dvou nových terminálů pro zkapalněný plyn na německém území, opět s cílem oslabit závislost na Rusku. Adresami mají být Wilhelmshaven a Brunsbüttel.
Rovněž politik Svobodných Andreas Pinkwart sází na rychlou výstavbu odpovídající infrastruktury. Velký význam zároveň přikládá plynovým zásobníkům. “Ještě do začátku léta musí být k dispozici nástroje, jež mají zabezpečit, aby byly tyto zásobníky dostatečně plné před začátkem nové topné sezóny,” naléhá dolnosaský ministr hospodářství.
Energetický mix v Německu (spotřeba primární energie v roce 2020, údaje v %)
|
Zdroj |
Podíl |
|
Ropa a ropné deriváty |
34 |
|
Plyn |
27 |
|
Obnovitelné zdroje |
17 |
|
Černé uhlí |
8 |
|
Hnědé uhlí |
8 |
|
Jádro |
6 |
|
Jiné |
1 |
Zdroj: Statistický úřad pro životní prostředí
