Učitelské platy by podle Pirátů měly být stanoveny zákonem.

foto Ilustrační foto - Předseda Pirátů Ivan Bartoš hovoří na tiskové konferenci poslaneckého klubu strany před jednáním Sněmovny 24. září 2019 v Praze. V pozadí vpravo je poslanec Lukáš Bartoň.

Praha - Učitelské platy by podle pirátských poslanců měly být stanoveny zákonem tak, aby vzrostly minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Část poslanců chce navíc uzákonit i výši příspěvků pro třídní učitele a další pedagogy. Návrhy dnes přednesli v rámci debaty k vládní novele učitelského zákona, podle níž by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání.

Mezi pedagogické pracovníky by mohli být podle poslaneckých úprav zařazeni i logopedové a sociální pedagogové. Pirátský poslanec Lukáš Bartoň by chtěl například zachovat současný rozsah akreditací kurzů pro dalšího vzdělávání učitelů. Chtěl by také umožnit ředitelům škol uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s desetiletou praxí nebo bakaláře, kteří si magisterské studium na pedagogických fakultách dodělají během tří let.

Poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra) by chtěla uzákonit třítisícový příplatek učitelům, kteří se starají o začínající kolegy, a příplatek pro třídní učitele navýšit 3000 až 4000 korun. Lidovci by chtěli třídnický příplatek stanovit na pět až sedm procent maximálního tarifu.

Noví učitelé by si podle novely museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové.

Václav Klaus (Trikolóra) by rád naopak požadavky na další vzdělávání učitelů zrušil, podle něj představují "obří byznys s různými školeními a kurzy celoživotního vzdělávání". Doporučil také zjednodušit systém kvalifikačních požadavků na učitele a rozšířit pravomoci ředitelů škol přijímat nepedagogy.

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) se ukazuje, že ředitelé škol řeší nedostatek kvalifikovaných učitelů poměrně často.

Institut nouze, který ředitelé využívají pro přijetí nepedagoga na místo učitele, by dle návrhu mělo nahradit systémové řešení. Odborné i všeobecné předměty by tak mohli učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, přičemž by doplňující studium měly poskytovat pedagogické fakulty nebo další fakulty s akreditovanými pedagogickými programy. Výjimkou by byli učitelé prvního stupně, pro které by dále platila podmínka pedagogické vzdělání již při nástupu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je čtvrtek 25. února 2021

Očekáváme v 1:00 3°C

Celá předpověď