Chrudim - Mince a polotovary z první poloviny 15. století nalezené nedaleko zříceniny hradu Strádov poblíž Nasavrk na Chrudimsku jsou dokladem penězokazecké dílny. Nálezce je objevil v květnu 2019, ujalo se jich Regionální muzeum v Chrudimi. Nálezce nyní získá od Pardubického kraje odměnu, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana
Fotogalerie
"Pro historiky je to velmi zajímavý fakt. Ovšem pro úřední zhodnocení odměny pro nálezce to bylo složitější v tom, že hodnota obsažených drahých kovů byla poměrně malá. Proto jsme čekali na odborné vyčíslení kulturně historické hodnoty. Archeologický ústav ji stanovil na 95.700 korun a nyní jsme na jednání rady Pardubického kraje mohli odsouhlasit odměnu 10.000 korun pro náhodného nálezce," uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Nález tvoří 290 artefaktů, zejména polotovary padělaných mincí a získaný odpadní materiál představují cenný zdroj vědeckých informací. Kulturně historický význam nalezeného souboru spočívá především v jeho úplnosti.
Zřícenina hradu Strádov je v lesním komplexu Slavické obory v katastrálním území Ochoz u Nasavrk. Hrad dvojdílné dispozice vznikl patrně v polovině 14. století a už v polovině 15. století ho prameny uvádí jako pustý. Jeho konec není zcela objasněn. Objekty v předpolí hradu archeologövé považují za pravděpodobné sídlo lapkovské družiny.
Pozůstatky penězokazecké dílny, která fungovala ve 30. letech 16. století, našli archeologové před časem i při průzkumu zříceniny hradu Žampach na Orlickoústecku. Nález je ojedinělý tím, že se dochovaly písemné záznamy o soudním procesu s kovářem a s jeho společníky, s nimiž mince padělal. Skupina falšovala drobné mince. Z měděného plechu vystřihovali nebo vyřezávali kulaté tvary nebo čtvercové se seseknutými rohy, kterým potom pomocí razidla dali podobu peněz. Tři padělatelé skončili na mučidlech a byli popraveni, čtvrtý zemřel násilnou smrtí ještě před odhalením celé skupiny.
Mezi penězokazy patřili samotní mincíři z oficiálních mincoven nebo obyčejní měšťané a vesničané, kteří se snažili lehce zbohatnout. Neodradily je ani kruté tresty. Dopadeným "řezačům", kteří brousili pravé mince a ze získaného materiálu odlévali nová platidla, kat odřezával nos, uši nebo ruce. Zákoník císaře Maxmiliána I. z roku 1499 nařizoval trest ohněm, uvaření ve vřelém oleji, smrt škrcením či smýkáním. Král Jiří z Poděbrad stanovil, aby provinilci "ztratili hrdlo". Zemský zákoník z roku 1500 určil trest upálení zaživa. Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. byl padělateli zabaven veškerý majetek a následně byl usmrcen.
