Zatímco páteční summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce se obešel bez Evropy, v pondělí už evropští lídři zasedli k jednacímu stolu v Bílém domě.
Intenzivní diplomatická aktivita minulého týdne přiblížila ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k jejich vůbec prvnímu setkání od vypuknutí ruské invaze před třemi a půl lety.
USA také přislíbily, že spolu s evropskými spojenci zajistí Ukrajině bezpečnostní garance, dojde-li po pondělní schůzce evropských lídrů, prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě k uzavření mírové dohody o ukončení ruské války.
Evropští lídři, kteří od vypuknutí války výrazně podporují Ukrajinu, tento vývoj situace přivítali.
„Po třech a půl letech války nabírá diplomatická aktivita na obrátkách a nabývají na síle snahy poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, přičemž i prezident Spojených států Trump souhlasil, že se do tohoto úsilí zapojí,“ uvedl v úterý předseda Evropské rady António Costa po online summitu Evropské rady.
Trump uvedl, že v pondělí telefonoval s Putinem a začal připravovat schůzku mezi ním a Zelenským. Šlo by i jejich první setkání od roku 2019.
Trump po jednání se Zelenským a evropskými představiteli v Bílém domě napsal na síti Truth Social: „Po této schůzce proběhne trilaterální setkání, tedy oba prezidenti a já.“ Dodal, že to představuje „velmi slibný první krok ve válce, která zuří už téměř čtyři roky“.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí oznámil, že probíhají jednání o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, podobných těm, jaké mají členské státy NATO. Trump však v úterý odmítl možnost nasazení amerických jednotek přímo do bojů.
Jak jsme se dostali až sem?
Trump a Putin se v pátek sešli na vysoce sledovaném summitu na Aljašce. Oba lídři označili jednání za produktivní, neuvedli však příliš podrobností o tom, jak chtějí ruskou válku na Ukrajině ukončit.
Evropští lídři i Ukrajina byli z jednání vyloučeni a někteří kritici summitu vytýkali, že Putinovi poskytl až příliš okázalé přijetí.
Bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger napsal na síti X: „Žádný hmatatelný posun. Skóre je jasně 1:0 pro Putina – žádné nové sankce. Pro Ukrajince: nic. Pro Evropu: hluboké zklamání.“
Politický analytik a bývalý slovinský europoslanec Klemen Grošelj upozornil, že Trump označil USA pouze za prostředníka v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem a v rozhovoru pro stanici Fox News po schůzce dokonce prohlásila, že Ukrajina si musí uvědomit, že je malá a Rusko velké. „Tímto vyslal velmi jasný signál, že USA nebudou prosazovat a hájit ukrajinské postoje,“ řekl Grošelj.
Jak uvedl zdroj seznámený s obsahem telefonického rozhovoru, který Trump vedl se Zelenským a evropskými lídry během letu z Aljašky, americký prezident podpořil Putinův návrh, podle něhož by Rusko získalo úplnou kontrolu nad dvěma regiony na východní Ukrajině výměnou za zmražení frontové linie ve dvou jiných oblastech.
Putin „de facto požaduje, aby se Ukrajina vzdala Donbasu“, tedy oblasti zahrnující Doněckou a Luhanskou oblast na východě země, které jsou nyní pouze částečně pod ruskou kontrolou, uvedl zdroj. Na oplátku by ruské síly zastavily ofenzivu v černomořské Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, jejichž hlavní města se stále drží pod kontrolou Ukrajiny.
V září 2022, tedy několik měsíců po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu, Rusko oznámilo, že anektovalo všechny čtyři ukrajinské oblasti, přestože jeho jednotky neměly žádnou z nich plně pod kontrolou.
Zelenskyj se v pondělí setkal v Bílém domě s Trumpem a později se k nim připojili francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Nápadně chyběl španělský premiér Pedro Sánchez. To vyvolalo kritiku opozice, která ho obvinila, že odsouvá Španělsko na podřadnější pozici v EU poté, co na posledním summitu NATO odmítl zvýšit obranné výdaje země na 5 % HDP.
Sánchez se drží postoje EU vůči Ukrajině a trvá na tom, že Kyjev musí být zapojen do každého rozhodování o své budoucnosti. Zdůraznil také nutnost okamžitého příměří, které by umožnilo spravedlivý a trvalý mír.
Reakce a role Evropy
Evropská hlavní města, která se obávají, že budou odsunuta na vedlejší kolej, usilují o to, aby jejich hlas i hlas Kyjeva nebyly vyloučeny z dialogu mezi USA a Ruskem, který může rozhodujícím způsobem ovlivnit dlouhodobou bezpečnost Evropy
Evropští lídři vyzvali k okamžitému příměří jako prvnímu kroku k míru, žádají závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a varují Trumpa, aby nedůvěřoval Putinovým slibům.
Otázka příměří je jedním z bodů, v nichž se USA a Evropa rozcházejí. Zatímco Trump už na něm netrvá a věří, že plnohodnotné mírové dohody lze dosáhnout i bez něj, Merz v pondělí podtrhl jeho význam.
Macron zase vyjádřil zdrženlivost ohledně pravděpodobnosti, že by setkání Zelenského a Putina mohlo skutečně vést k ukončení bojů.
„Americký prezident i Ukrajina chtějí mír… u Putina si tím ale nejsem jistý,“ prohlásil Macron „Jeho cílem je zabrat co nejvíce území, oslabit Ukrajinu a udělat z ní buď nefunkční stát, nebo ji vtáhnout do ruské sféry vlivu. To je ostatně každému jasné.“
David Salvo, výkonný ředitel organizace Alliance for Securing Democracy působící při think-tanku German Marshall Fund, uvedl: „Je sice pozitivní, že při společném vystoupení Trumpa a Zelenského před novináři v Bílém domě tři dny po aljašském summitu nezazněly žádné nesouladné tóny, ale Trump příliš nerozptýlil obavu, že by Spojené státy mohly podpořit mírovou dohodu nastavenou převážně podle ruských podmínek. Za nitky stále tahá Putin.“
Podle některých analytiků se evropští představitelé se opět dostávají do centra dění.
„Ještě [v únoru] se řešilo, zda Evropa bude mít vůbec místo u stolu. Včerejší [jednání] ale ukázala, že Evropa má u stolu hned několik míst. To zásadně mění povahu těchto vyjednávání. Je to zásluha evropských lídrů, že našli způsob, jak jednat s Trumpem,“ uvedl na síti X Mujtaba Rahman, výkonný ředitel pro Evropu poradenské společnosti Eurasia Group.
Evropa se shoduje v otázce míru přes rozdíly v postojích
Po nedělní videokonferenci takzvané koalice ochotných (skupiny zemí koordinujících vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajině) uvedl bulharský premiér Rosen Željazkov v příspěvku na síti X, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí zahrnovat udržitelnou podporu ze strany Evropy i Spojených států. Online setkání podle něj zdůraznilo zásadní úkol: zastavit zabíjení a podpořit trvalý a spravedlivý mír na Ukrajině, založený na principech mezinárodního práva.
Bulharský prezident Rumen Radev na otázku novinářů k pátečnímu setkání Trumpa a Putina a k budoucnosti války na Ukrajině uvedl, že aljašská schůzka obnovuje dialog a přináší všem naději na mír.
Albánie, která je kandidátem na vstup do EU, zastává v otázce Ukrajiny stejný postoj jako Evropská unie a NATO, jehož je členem.
Ne všichni evropští představitelé se však v pohledu na tento konflikt shodují.
Slovenský premiér Robert Fico, který kritizuje podporu EU Ukrajině, uvedl, že schůzka Trumpa a Putina oficiálně zahájila normalizaci vztahů mezi USA a Ruskem. Podle něj cesta vpřed nespočívá v „obviňování“ ruského politického vedení či uvalování sankcí, ale v konstruktivním dialogu.
Opozice ho kritizovala za to, že opakuje ruskou rétoriku. „Viděli jste reakce naší vlády, premiéra i ministra obrany Roberta Kaliňáka na zatím veřejně nepotvrzenou dohodu a ruské požadavky z Aljašky?“ uvedl vůdce opoziční strany Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka. „Oba se okamžitě veřejně postavili na ruskou stranu, tedy, že Rusku je třeba dát bezpečnostní garance a že je třeba hovořit o tom, co Putin nazval odstraněním základních příčin konfliktu,“ dodal.
Další kritický hlas je slyšet z Maďarska.
Před summitem na Aljašce všechny členské státy EU s výjimkou Maďarska podepsaly dopis vyjadřující podporu Trumpově mírové iniciativě, zdůraznily, že Ukrajinci mají „právo rozhodovat o svém osudu“, a zároveň podpořily sankce proti Rusku.
Jaké budou další kroky?
Nadcházející týdny rozhodnou, zda Trumpův tlak na přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem povede k reálnému pokroku, nebo naopak k upevnění stávajících rozporů.
O formátu, místě ani programu zatím není rozhodnuto. Každá jednání zřejmě okamžitě narazí na překážky: trvání Ukrajiny na tom, že se nevzdá žádného ze svých svrchovaných území, a na Putinovu snahu zajistit uznání ruských zisků.
Evropa stojí před úkolem udržet si vliv v procesu, jehož podobu čím dál víc určují USA a Rusko. Evropská unie usiluje o bezpečnostní záruky, které budou mít skutečný obsah, nikoli jen deklarativní charakter. V rámci NATO však přetrvává obava, že Trump bude tlačit Ukrajinu k dohodě výhodné pro Moskvu, aby ji mohl prezentovat jako svůj úspěch v zahraniční politice.
Boje mezitím dál zuří: Rusko v noci na pondělí podniklo zaútočilo na Ukrajinu kombinací dronů a střel, zatímco Ukrajina provedla útok dronem na ruskou rafinerii.
––––––––––––––––––––––
OVĚŘENO: Historické souvislosti války na Ukrajině
Zatímco Ukrajina a Rusko se pomalu přibližují k mírovým jednáním, ruská útočná válka dál pokračuje a spolu s ní i proruské dezinformace na internetu. Nejnověji byla překroucena samotná historie války.
Na X a Facebooku se šíří takzvaná „kronika války na Ukrajině“, podle níž v roce 2014 proběhl násilný převrat proti ukrajinské vládě vedené tehdejším prezidentem Viktorem Fedorovyčem Janukovyčem, „organizovaný USA a ukrajinskými fašisty“. Události popsané v „kronice“ však ve skutečnosti odpovídají Euromajdanu na kyjevském náměstí Nezávislosti tedy masovým demonstracím proti Janukovyčovi a následným nepokojům.
Jablkem sváru tehdy byla neuskutečněná asociační dohoda s EU. V listopadu 2013 Janukovyč překvapivě pozastavil dlouze vyjednávanou dohodu jen pár dní před jejím plánovaným podpisem. Rusko předtím hrozilo svému sousedovi ekonomickými sankcemi, pokud by dohodu s EU uzavřel.
Celé ověření faktů německé tiskové agentury dpa si můžete přečíst zde.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ATA, BTA, dpa, EFE, TASR, STA
