Washington/Kyjev/Moskva - Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek SEČ v projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Ukrajinská média s odvoláním na ukrajinské činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetového vyjádření, nikoliv dopis. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska. Americký prezident v této souvislosti prohlásil, že "neúnavně" pracuje na ukončení brutálního konfliktu. Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Shodli se, že Trump je důležitý pro jednání o míru.
Zelenskyj podle Trumpa napsal: "Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit."
Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net později upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: "Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'." Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný "dopis" neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.
Americký prezident poznamenal, že ve válce každý den umírají tisíce Rusů a Ukrajinců a že chce, aby to skončilo. "Chcete, aby to pokračovalo dalších pět let?" tázal se americký prezident publika. Vzápětí zkritizoval Evropu, přičemž prohlásil, že zaplatila víc za ruskou ropu než za pomoc Ukrajině. "Zároveň jsme měli vážné rozhovory s Ruskem a obdrželi jsme silné signály, že jsou připraveni na mír," uvedl Trump.
V projevu šéf Bílého domu podle stanice CNN naznačil, že ruského prezidenta Vladimira Putina mohlo k invazi na Ukrajinu povzbudit chaotické stažení Američanů z Afghánistánu za vlády Joea Bidena v srpnu 2021. "Když Putin viděl, co se stalo, řekl si asi: 'Tak tohle je možná moje šance.' Tak špatné to bylo," uvedl Trump.
Rusko už v roce 2014 obsadilo a anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty, kteří se na východě Ukrajiny postavili Kyjevu. V únoru 2022 pak ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
V pátek se očekávalo, že Zelenskyj v Bílém domě podepíše s Trumpem dohodu o ukrajinských nerostech, ale nakonec schůzka v Oválné pracovně před kamerami světových médií skončila roztržkou mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J.D. Vancem a Zelenským. Zelenskyj následně opustil Bílý dům předčasně. V noci na úterý pak americká média informovala, že Trump nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině a ukončil tak podporu země, která se již tři roky brání ruské agresi.
Zelenskyj mezitím učinil několik vstřícných kroků a v úterý například ve svém už zmiňovaném příspěvku na sociálních sítích uvedl, že je připraven pod Trumpovým "silným vedením" pracovat na dosažení trvalého míru, znovu děkoval za americkou podporu, navrhl částečné příměří v bojích s Ruskem a dodal, že Kyjev je připraven kdykoliv podepsat s USA dohodu o vzácných nerostech. Evropští politici zase v sérii telefonátů apelovali na obě strany, aby se znovu pokusily o dohodu.
Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. "Otázka je, s kým zasednout (ke stolu). Zatím stále platí právní zákaz ukrajinského prezidenta jednat s ruskou stranou," dodal mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury Reuters se odkazoval na Zelenského výnos z roku 2022, který ukrajinským činitelům zakazuje jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident dekret podepsal poté, co okupované regiony na východě Ukrajiny Moskva prohlásila za své území.
Scholz si volal se Zelenským; shodli se, že Trump je důležitý pro jednání o míru
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.
Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. "Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve," uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na "významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině".
Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery "podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru".
Německo bylo dosud druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině po Spojených státech. V noci na úterý americká média informovala, že prezident Trump nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Minulý týden vztahy USA a Ukrajiny narušila otevřená roztržka Trumpa a Zelenského při jednání v Oválné pracovně v Bílém domě. Trump v projevu před členy obou komor Kongresu v noci na dnešek SEČ uvedl, že od hlavy ukrajinského státu dostal dopis, ve kterém Zelenskyj děkuje za americkou pomoc, vyjadřuje ochotu k jednání a připravenost podepsat dohodu o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství.
Scholz dnes koordinoval další německou politiku vůči Ukrajině, Rusku, ale i Trumpově Americe se svým pravděpodobným nástupcem Friedrichem Merzem a dalšími zástupci stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které jednají o budoucí německé vládě. Schůzka se uskutečnila den před mimořádným summitem Evropské unie k Ukrajině a den poté, co se vyjednavači možné příští vládní koalice shodli na financování výdajů na obranu.
