Praha - Tripartita projednala návrh státního rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je protiinflační. Podnikatelé podporují zajištění stability veřejných financí a snížení schodku. Odbory kritizují některé úsporné kroky. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Připomínky k tomu mají i zaměstnavatelé. Na tiskové konferenci po jednání to řekli premiér, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Podle navrhovaného rozpočtu by stát měl hospodařit s příjmy přes 1,61 bilionu korun a výdaji přes 1,89 bilionu. Schodek činí 280 miliard. Je tak celkem o 96,6 miliardy nižší, než navrhovala předchozí vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Proti původnímu jejímu plánu se pro letošek výdaje snižují o 76,6 miliardy a příjmy navyšují o 62,2 miliardy korun.
"Rozpočet je protiinflační, kde se výrazně snižuje zadlužení, deficit. Dosáhli jsme cíle, který jsme si dali, že to bude pod 300 miliard korun. Je to 280 miliard korun. Dosáhli jsme i dalšího cíle, že budeme šetřit na výdajové straně," řekl premiér.
Fialova vláda plánuje podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) uspořit 13 miliard na výdajích za energie a služby, devět miliard na platech, osm miliard na dotacích, další sumu odsunutím investic. Zvedat nebude ani platby státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Na původně plánované navýšení těchto odvodů se tak nevydá 14 miliard. Naopak zhruba 21 miliard korun z očekávaných vyšších příjmů má putovat kvůli vysoké inflaci do mimořádné valorizace penzí, tři miliardy do dávek na bydlení kvůli zdražení energií či pět miliard korun do zvýšených úroků u státního dluhu.
Wiesner řekl, že zaměstnavatelé "podporují stabilitu veřejných financí a věci k dlouhodobému ekonomickému růstu", zmínil vzdělávání, digitalizaci, budování infrastruktury či výzkum. Podnikatelé podle Wiesnera na jednání poukazovali na potřebu řešení situace kolem emisních povolenek, kompenzace kvůli zdražování energií, nastavení evropských dotací či dopady Zelené dohody. Zajímalo je také české předsednictví EU.
Podle Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek kolem sta miliard. Odboráři vyzývají k debatě o změně daňového systému. Kritizují v rozpočtu zmrazení státních odvodů do zdravotního pojištění. Výhrady k tomu mají i zaměstnavatelé. Odbory chtějí také dál jednat o navýšení platů ve veřejném sektoru. "Nehodnotím to, jestli jedna strana je vstřícnější k podobě rozpočtu, druhá strana kritičtější," řekl po jednání premiér.
Odbory i zaměstnavatelé si stěžovali na to, že návrh dostali až v úterý večer kolem 18:00. Podklady podle nich navíc byly nekompletní, neobsahovaly podrobnější popis či výhled do dalších dvou let. Stanjura se jim za pozdní zaslání omluvil. Premiér podotkl, že vláda je ve funkci od 17. prosince, na rozpočtové úpravy měla zhruba 50 dní a připomínky využije při přípravě rozpočtu na rok 2023.
Podle Stanjury bude v dalších dnech pokračovat debata o rozpočtových detailech s odborníky zaměstnavatelů i odborů. Středula řekl, že by se pak rozpočet mohl upravit ještě ve Sněmovně. Vláda počítá s tím, že se schváleným rozpočtem bude Česko hospodařit nejpozději od dubna.
