Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

foto Ilustrační foto - Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil 20. března 2019 v Plzni na diskusi Univerzity Karlovy na téma Bezpečné Česko? v rámci projektu Česko! A jak dál?

Praha - Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.

"Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice," uvedl premiér. Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém. "Musíme si to vydiskutovat, budeme se snažit to vyřešit," dodal Babiš.

Poslanecký klub ANO by měl o postupu jednat v úterý. Ve Sněmovně je teď několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Sdružení praktiků uvedlo, že toto řešení je paskvil a používat ho nebudou.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je odklad obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci pro sociální demokraty nepřijatelný a zrušení karence se zavedením plné elektronické neschopenky nesouvisí. "Nicméně my jsme v rámci koaličního vyjednávání souhlasili se zavedením mezietapy, protože si to koaliční partner přál," řekla po jednání tripartity Maláčová. Podle ní je povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa. Novelu, která lékařům ukládá povinně používat dosavadní dobrovolný model, dolní komora ještě neschválila.

Zaměstnavatelé trvají na odkladu zrušení karenční doby do zavedení nové e-neschopenky. "My jsme samozřejmě chtěli, aby návrh byl komplexní a zaměstnavatelům něco přinesl, aby měli informaci hned po nastoupení pracovníka na pracovní neschopnost," uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Poukázal na to, že vláda v programovém prohlášení slíbila zrušení karence bez termínu, slib už prosadila. Posunutí o půl roku by tedy nebylo "nic proti ničemu", míní Wiesner.

Proti odkladu jsou naopak odbory. "Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun. Byl by to signál pro zaměstnace, který by se někde projevil," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Středula:MPO nedostatečně čerpá peníze na úspory energie z OP PIK

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nedostatečně čerpá evropské peníze na energetické úspory z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Vyhrazeno bylo zhruba 20 miliard korun, využito kolem miliardy, řekl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval ministerstvo pro místní rozvoj, aby analyzovalo příčiny.

Peníze z OP PIK mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Na problém s čerpáním financí upozornil loni v červenci i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), podle kterého byla na konci roku 2017 vyčerpána pouze tři procenta z celkové alokace. Podle MPO ale energetické úspory razantně stoupnou v dalších letech, jak budou postupně končit i víceleté projekty. Podle NKÚ se na nízkých energetických úsporách podepsal i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci.

"My se obáváme, že prostředky nebudou vyčerpány. Správně zaměstnavatelé identifikují, že to jsou ty nejsložitější projekty s nejhorší administrativou, která k tomu může být, proto se k tomu nepřistupuje tak, jak by mohlo," řekl Středula.

Babiš uvedl, že spotřebu energie v průmyslu stát vykazuje od roku 2010. "Je tam dlouhodobý pokles. Motivační nástroje, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti, jsou programy financování z ESIF (Evropských strukturálních a investičních fondů) nebo z národních zdrojů. Program OP PIK není čerpán. Je tam rozpor mezi tím, co se vykazuje vůči Bruselu. A bohužel tam nejsou zahrnuty ty skutečné úspory," poznamenal premiér. Vyzval ministerstvo pro místní rozvoj k analýze situace.

Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jana Wiesnera každý podnik sleduje energetickou účinnost a snaží se energie maximálně ušetřit. "Došlo k úsporám, ale nejsou takové, ke kterým se minulé vlády zavázaly v minulých obdobích," řekl. Důležité je vytvořit zejména pro podnikatele podmínky, aby mohli čerpat dotační tituly bez vysoké administrativní náročnosti, jako tomu bylo dosud, míní.

Česká republika si stanovila, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. Na konci roku 2017 ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty, upozornil dříve NKÚ. Podle MPO se ale hodnocení, jak se podařilo dosáhnout úspory konečné spotřeby energie, provádí po ukončení projektů.

Tripartita se nedohodla na změnách zákoníku, projedná je koalice

Tripartita se zatím nedohodla na podobě novely zákoníku práce. Návrh změn pracovního kodexu projedná ještě koalice, poté se s ním vrátí na jednání se sociálními partnery. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Novela zákoníku měla zavést mimo jiné pravidelnou valorizaci minimální mzdy či úpravu sdíleného pracovního místa. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že vládě předloží jen takové změny zákoníku, na nichž se odboráři a zaměstnavatelé shodnou.

"Jsou tam různé názory. Domluvili jsme se, že zákoník budeme projednávat v rámci koalice a vrátíme se potom na tripartitu," uvedl premiér. Příští tripartitní zasedání by se mělo konat 10. června.

Podle Maláčové se odbory a zaměstnavatelé shodli zatím na "technických změnách", které souvisejí s přijetím evropské legislativy. Ministryně už dřív uvedla, že vláda od ní novelu kodexu dostane až poté, co se na ní zástupci zaměstnanců a podniků dohodnou a stvrdí to písemně. Podpisy obou stran chtěla mít podle původního plánu do konce února. Podepsání dohody mělo zabránit případným průtahům a doplňování dalších změn do novely ve Sněmovně.

"Vypustili jsme sporné body a dali jsme tam jen to, na čem jsme se dohodli. Nikdo ve Sněmovně nebude předkládat další návrhy," řekl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Ministerstvo práce zveřejnilo chystanou novelu zákoníku loni v létě. Upravit měla mimo jiné navyšování minimální mzdy. Podle návrhu se měl nejnižší výdělek v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Odbory stanovení pravidelné valorizace podporovaly. Po předvídatelném stanovení nejnižšího výdělku volají dlouhodobě i zaměstnavatelé. Už dřív mluvili ale o tom, že by podíl měl činit nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je úterý 23. července 2019

Očekáváme v 15:00 32°C

Celá předpověď