Tribunál v Haagu potvrdil Mladičovi doživotní trest za genocidu

foto Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič před tribunálem v Haagu, 8. června 2021.

Haag - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) dnes s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně například amerického prezidenta Joea Bidena a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

MICT dnes ale nevyhověl ani odvolání žalobců a v plném rozsahu potvrdil rozsudek z prvoinstančního řízení. Prokurátoři žádali, aby 78letý Mladić byl také uznán vinným z genocidy v souvislosti se zločiny spáchanými na muslimských a chorvatských obyvatelích několika obcí v roce 1992.

Předsedkyně senátu Prisca Matimba Nyambeová však dala ve svém stanovisku k verdiktu najevo, že nesdílí názor kolegů, pokud jde o odmítnutí Mladičova návrhu zahájit nový proces. "Vzhledem k povaze a závažnosti právních chyb zjištěných v tomto případu bych na rozdíl od ostatních členů odvolacího senátu nařídila, aby byl Mladić znovu souzen před jiným prvoinstančním senátem, a to ve všech bodech obžaloby kromě 6. bodu, který se týká braní rukojmí ve sdíleném zločinném záměru," napsala soudkyně podle srbské televize B92.

Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič před tribunálem v Haagu, 8. června 2021. Mladić se dneškem připojil k politickému vůdci bosenských Srbů z období války Radovanu Karadžičovi, který si definitivní rozsudek s doživotním vězením vyslechl v březnu před dvěma roky. Odvolací soud Karadžičovi přitom zpřísnil čtyřicetiletý trest uložený v prvoinstančním procesu.

Americký prezident Biden považuje rozhodnutí MICT za historické, neboť "ukazuje, že ti, kdo spáchají hrůzné zločiny, se budou zodpovídat". "Nikdy nemůžeme vymazat tragédii smrti mnoha obětí Mladičových zločinů, ale doufám, že dnešní rozsudek poskytne útěchu všem, kdo truchlí," uvedl šéf Bílého domu v prohlášení.

Podle Bacheletové verdikt "zdůrazňuje odhodlání mezinárodní justice dosáhnout trestu ať to trvá jakkoli dlouho - a v případě Mladiče to bylo téměř tři desetiletí po jeho ohavných zločinech".

Zcela opačný názor má nynější vedoucí politik bosenských Srbů Milorad Dodik, který je členem kolektivního vedení bosenského státu. Podle něj rozsudek "nemá nic společného s právem ani se spravedlností". Podobně se vyjádřil podle agentury TASS i Mladičův syn Darko.

Srbská premiérka Ana Brnabičová míní, že rozhodnutí MICT znesvářené národy nepřiblížilo k usmíření. "Jsme od usmíření dál než před 26 lety a haagský tribunál k tomu v mnohém přispěl," uvedla. Podle ní nebyli všichni viníci zločinů spáchaných za války při rozpadu bývalé Jugoslávie potrestáni stejně.

Agentura AP zaznamenala, že Mladić při vstupu do soudní síně vypadal optimisticky a napodoboval fotografy, když se posadil. Při čtení rozsudku se ale mračil, a když uslyšel, že jeho odvolání bylo zamítnuto v plném rozsahu, nedal najevo žádné emoce.

Nejvyšší možný trest Mladičovi uložil, ještě nepravomocně, v listopadu 2017 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jehož agendu na konci téhož roku převzal MICT. ICTY uznal Mladiče vinným z řady zločinů, včetně etnických čistek spáchaných za války na bosenských Muslimech (dnes Bosňácích) a bosenských Chorvatech.

Tribunál tehdy potvrdil deset z jedenácti bodů obžaloby, mezi nimiž jsou genocida související s povražděním 8000 Muslimů v červenci 1995 zajatých ve Srebrenici, terorizování civilistů při obléhání Sarajeva a zločiny proti lidskosti. Odmítl ale jedenáctý bod, který navrhoval uznat Mladiče vinným i z genocidy spojené s vražděním Muslimů a Chorvatů v pěti bosenských obcích v prvním roce války. Prokurátoři se v odvolání dožadovali uznání i tohoto bodu, s čímž však neuspěli.

Dnešním verdiktem v Haagu končí poslední velký proces tribunálů OSN v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století a zároveň poslední proces týkající se genocidy ve Srebrenici, která představuje největší masakr v Evropě od druhé světové války.

Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100.000 lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit. S důsledky války se Bosna vypořádává dodnes.

Po válce Mladić 16 let unikal spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

33°C

Dnes je neděle 20. června 2021

Očekáváme v 23:00 26°C

Celá předpověď