Tři pětiny samoživitelů obtížně vyjdou s příjmem, podíl vzrostl

foto Děti si hrají, hračky, mateřská škola - ilustrační foto

Praha - Víc než tři pětiny samoživitelek a samoživitelů obtížně vycházejí s příjmem. Podíl za epidemie vzrostl. Problém s penězi samotní rodiče nejčastěji řeší šetřením na jídle a provozu domácnosti, půjčkou od příbuzných, odkládáním placené zdravotní péče, prodejem majetku či úvěrem. Ukázal to průzkum agentury STEM o situaci samoživitelů a samoživitelek v době koronavirové krize. V lednu se do něj zapojilo 1026 osob. Výsledky ČTK sdělil spolek Klub svobodných matek (KSM).

"Chtěli jsme zmapovat, jak si samoživitelé a samoživitelky rok od začátku epidemie stojí. Jejich situace nebyla dobrá před krizí a teď je ještě horší. Happy end jsme čekat nemohli," řekla ředitelka KSM Dana Pavlousková.

Podle ní mělo před krizí problém vyjít s penězi 54 procent samotných rodičů. Podle výsledků průzkumu je to nyní 62 procent. Zhruba dvě pětiny dotázaných uvedly, že jejich finanční situace je horší než před rokem. Třetině se příjem snížil.

V celkem 63 procentech samoživitelských domácností žil dospělý s jedním či dvěma dětmi. Podle výsledků zhruba polovina samoživitelů a samoživitelek měla měsíčně méně než 20.000 korun. Šest z deseti dotázaných nemá rezervu na nečekaný výdaj 10.000 korun či nezvládá spořit. Celkem 36 procent lidí si stěžovalo na neúnosné výdaje na bydlení. Téměř třetina se potýkala s výpadky výživného.

Čistý měsíční příjem pětiny dotázaných nedosahoval 12.500 korun. Dalších 11 procent lidí muselo vystačit s 12.501 až 15.000 korunami. Pětina hospodařila s částkou od 15.001 do 20.000 korun. Téměř tři pětiny respondentek a respondentů mají zaměstnání. Pět procent pracovalo na dohodu a pět procent podnikalo. Nepracovali zhruba tři z deseti dotázaných. Byli na mateřské a rodičovské, bez místa či v invalidní penzi. Část z nich si ale přivydělávala.

Nedostatek peněz nejčastěji samoživitelky a samoživitelé řešili šetřením na jídle. Přikročila k tomu polovina dotázaných. Víc než dvě pětiny sáhly k úsporám na chodu domácnosti. Třetina volila půjčku od příbuzných. Stejný podíl zmínil odložení placené zdravotní péče. Pětina uvedla, že prodávala majetek a vybavení. Půjčku od banky či nebankovní společnosti si vzala pětina lidí.

Celkem 13 procent samoživitelů či samoživitelek přišlo o zaměstnání, dalších šest procent o práci na dohodu. Desetině se snížila mzda. "Finanční dopady pandemie vedly u šesti procent k nutnosti se přestěhovat, většinou do levnějšího bytu nebo k příbuzným či známým," uvedl KSM.

Zhruba dvě pětiny dotázaných sdělily, že mají problém zajistit technické vybavení pro dálkovou výuku dětí. Z rodin s více dětmi či z domácností s příjmem do 12.500 korun je to polovina.

Celkem 22 procent dotázaných požádalo za poslední rok o sociální dávky. Uspěla polovina. Častěji stát o podporu žádali lidé s nižším vzděláním, s malými dětmi, ženy, takzvaní dohodáři, nezaměstnaní a rodiče na rodičovské. Na neziskové organizace se obrátilo 17 procent respondentů a respondentek, pomoc získala většina z nich.

KSM poskytuje i finanční výpomoc na nájem, úhrady energií, zakoupení potravin či školní pomůcky. Letos v lednu tak rozeslal přes 800.000 korun a čtvrt tuny oblečení. V roce 2019 vydala organizace na pomoc samotným rodičům a jejich dětem milion korun.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 21:00 13°C

Celá předpověď