Brno - Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních 40 letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do té části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší.
Zjištění vyplývají ze studie, na které pracoval vědecký mezinárodní tým pod vedením Jana Řehoře z CzechGlobe. Vysychání některých regionů, které vědci zaznamenávají již od 80. let minulého století, souvisí s klimatickou změnou. Hlavními motory tohoto trendu jsou zvyšující se teploty, které jsou také příčinou vyššího výparu, a změna v časoprostorovém rozložení srážek.
Vědci analyzovali období od roku 1981 do roku 2021 a vypočítali trendy zvyšování či snižování vlhkosti. "Nejhůře vyšly výsledky pro jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území," řekl Řehoř. Jde převážně o centrální část kontinentu, sever a jih vysušování nezasáhlo. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každé desetiletí snížila půdní vlhkost až o deset procent.
Ostatní kontinenty jsou postiženy méně. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, naopak se vlhkost zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím. "Nejméně se vysychání dotklo severní Ameriky. Zjistili jsme statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech," uvedl Řehoř. Ovšem na malém území na středozápadu USA bylo vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo vysušování postihlo Austrálii a Oceánii.
Na starém kontinentu je vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. "Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně Česka) a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v Panonské pánvi, tedy převážně v Maďarsku," popsal Řehoř.
Mezi místa s významným zvýšením vlhkosti půdy patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.
Kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti vzrůstá podle vědců zranitelnost zemědělských a lesních systémů. Musí se potýkat s výskytem sucha a výrazně horší je pro ně průběh tzv. horkých vln. V případě nižší zásoby vody v půdě, než je obvyklé, se totiž rychlejizahřívá atmosféra. A kombinace extrémně teplého počasí a sucha, které pozorované trendy poklesu půdní vlhkosti posílily, vedly v některých oblastech k výskytu rozsáhlejších požárů. Postihly například tropickou a subtropickou Afriku, Jižní Ameriku či části Sibiře.
