Třebíč připomněla pamětní deskou 70 let starý politický proces

foto Pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina na snímku z 15. listopadu 2021, která připomíná politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety. V takzvaném druhém babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. 

Třebíč - Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, ode dneška připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhé babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

Fotogalerie

Podle starosty města Pavla Pacala (Pro Třebíč) byl iniciátorem umístění pamětní desky se jmény souzených amatérský badatel Tomáš Rohovský. Při své práci studoval v archivech, setkal se i s pamětníky. Příliš se jim ale podle něho na 50. léta minulého století vzpomínat nechtělo. Výrazně mu pomohla až Zdeňka Pavlíková, jejíž matka a sestřenice byly v druhém politickém procesu odsouzené. Mrzelo ho, že širší povědomí o místě konání soudu, není. Proto kontaktoval představitele města, s nimiž umístění desky dohodl.

"Jsem rád, že si na ty, co doplatili na totalitu, vzpomeneme a že jim alespoň takto vracíme jejich čest a důstojnost, protože to děláme nejen pro ně, ale také sami pro sebe," řekl dnes v Třebíči předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

V takzvaném případu Babice bylo celkově souzeno na 100 lidí, 11 z nich bylo odsouzeno k trestu smrti. Hlavní soudní proces se konal v Jihlavě. Označení má případ podle obce, ve které byli v létě 1951 zastřeleni funkcionáři místního národního výboru. Bylo to ale jen vyvrcholení činnosti údajného odbojáře Ladislava Malého. Mnoho lidí v regionu přesvědčil, že pomáhá svrhnout komunistický režim. Podle historika Michala Stehlíka oslovil i svého bývalého spolužáka z gymnázia Jana Bulu. Měl připravených řadu historek včetně té, že pomáhá do bezpečí převézt internovaného arcibiskupa Josefa Berana. Postupně byli zatýkáni lidé, kteří se s ním setkali, nechali ho u sebe přespat nebo mu jinak pomohli. Na potvrzení hypotézy, že byl agentem Státní bezpečnosti (StB) a z jejího rozkazu zaplétal lidi do nebezpečné činnosti, nejsou podle Stehlíka přesvědčivé důkazy. StB ale všechny jeho kroky využila k represím proti místním sedlákům i katolické církvi.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je čtvrtek 26. května 2022

Očekáváme v 21:00 15°C

Celá předpověď