Ačkoliv Česká republika zůstala jednou z nemnoha zemí v Evropě, která je schopná vyrobit kompletní letadlo, hrají české firmy nezanedbatelnou roli také v dodavatelských řetězcích velkých nadnárodních firem. Z nich jmenujme namátkou konsorcium Airbus. Ostatně Česko je zřejmě vůbec „dobrou adresou“, jak dokládají společnosti jako Honeywell, GE Aviation, Bell Helicopter, Latécoère nebo Zodiac Aerospace (Driessen), které tady zřídily pobočku případně rovnou koupily původní českou firmu.

Pro vysvětlení je nutné zajít trochu do historie. Během sta let existence českého leteckého průmyslu se vytvořila nejen silná tradice, ale vznikla také skupina nadšenců, kteří v každém období - bez ohledu na okolní podmínky - žili pro letectví a pro svou firmu. Ji se snažili uchovat nebo rozvinout co možná nejdál. A pokud nešlo zachránit velkou společnost, která ztratila,po skončení bipolárního rozdělení světa zakázky, hledali letečtí fandové jiné možnosti. Zejména pro výrobce letadlových dílů a vybavení je novou cestou právě zapojení do řetězců velkých nadnárodních firem. Není to nijak jednoduché. Výroba letadel je kromě jiného specifická tím, že je pod přísným dozorem dohlédacích úřadů, jejichž náročné požadavky musí splňovat. Je-li certifikován subdodavatelský řetězec jako celek, může náhrada (nebo zapojení) nového dodavatele znamenat nutnost znovu projít certifikačním procesem. Mimoto, svět sice znal naše akrobatické letouny, ale z nějakého důvodu za nimi skoro nikdo neviděl průmysl, jehož úroveň nezaostávala za tou světovou. Velmi pomohlo postupné zapojování do programů Evropské unie, kde se evropské společnosti mohly detailně seznámit s úrovní a možnostmi našeho průmyslu. Významnou roli v tom sehrál VZLÚ v Praze; tento ústav byl dokonce koordinátorem programu CESAR, zaměřeného na vývoj malých letadel. Podobně zapůsobila PBS Velká Bíteš v programu ESPOSA, což byl vývoj turbínových motorů pro malá letadla, stejně jako Aero Vodochody zapojením do vývoje letounu KC-390. Ve světě pomalu zjišťovali, že u nás opravdu platí „Vzduch je naše moře“ a postupem času utichaly otázky typu: „Tohle skutečně vyrábíte u vás?“. Vzpomeňte si na české výrobce, až poletíte Airbusem. S jistotou téměř stoprocentní bude na letadle několik dílů vyrobených v tuzemsku. Recept, jak se zapojit do výroby dílů pro motory Rolls-Royce nebo do montáže draků vrtulníků Sikorsky, není všeobecný. Českým firmám se během stoleté tradice podařilo získat spojit ve svých zaměstnancích zkušenosti, znalosti, řemeslné zručnosti a nadšení pro věc. Stále zajímavý zůstává poměr kvality a ceny. A je tu ještě jeden bonus – mezi podniky, výzkumnými institucemi a vysokými školami stále funguje spolupráce od výzkumu a vývoje až po komerční realizaci výrobku. Řada firem investovala nejen do vývoje, ale i do vybavení, takže jsouplně srovnatelné s kteroukoliv zahraniční společností v dodavatelském řetězci světových hráčů. Větu z úvodu bychom tedy mohli doplnit takto: Česká republika je schopná vyrobit vlastními silami kompletní letadlo, jenže právě tak je schopná plnohodnotně přispět k výrobě globálních značek, jakými jsou Boeing, Airbus a další. Zbyněk Hruška výkonný ředitel ALV

PROTEXT letectví speciál

Reklama