Praha - Tisícům diabetiků prvního typu zlepšují život inzulinové pumpy a senzory, nemocných je v Česku podle odhadů asi 60.000. Chybí ale data o léčbě více než devíti desetin z nich. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k registru, kam 15 nemocnic hlásí údaje o 4800 diabetiků. Cukrovka prvního typu je vrozená a nejčastěji se projeví v dětství či mládí. Více než milion Čechů trpí onemocněním druhého typu, které vzniká většinou ve vyšším věku jako důsledek nezdravého životního stylu.
"Naším cílem je, aby v databázi byla postupně většina či ideálně všichni diabetici prvního typu v ČR. Data nám pomohou získat nejen celkový obrázek o situaci v České republice, ale také nám umožní lépe využívat technologie i nejmodernější léky," vysvětlil přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík.
V těle pacientů s cukrovkou prvního typu se netvoří žádný inzulin, hormon produkovaný slinivkou břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi. Na rozdíl od diabetiků druhého typu, kteří inzulin mají, ale tělo ho obvykle neumí zpracovat.
Vznik registru byl financovaný z fondů Evropské unie. V roce 2022 ho spustil IKEM a v současné době do něj hlásí údaje o svých pacientech 15 nemocnic. Z 4800 pacientů v registru má 95 procent senzor, který jim hladinu cukru v krvi sleduje kontinuálně, inzulinovou pumpu připojenou pod kůži používá více než polovina.
"Můžeme například vidět, jak je náš konkrétní pacient kompenzovaný ve srovnání s ostatními nemocnými. To nám pomůže v efektivnějším nastavení léčby. Navíc registr představuje cenný zdroj dat pro různé výzkumné účely," doplnil zástupce přednosty III. interní kliniky - nefrologické, revmatologické a endokrinologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci David Karásek.
Moderní přístroje a léky mají diabetici prvního typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Náklady na léčbu cukrovky prvního i druhého typu dohromady tvoří asi čtyři procenta nákladů veřejného zdravotního pojištění, zhruba 20 miliard korun. Například největší zdravotní pojišťovna VZP loni uvedla, že se s ní léčí 590.000 jejích klientů, tedy zhruba každý desátý pojištěnec.
Dvě třetiny z 9,8 miliardy korun, které vydala v roce 2023 na jejich léčbu, stály léky včetně uměle podávaného inzulinu a zdravotnické prostředky, jako jsou právě pumpy, inzulinová pera a nástroje na měření glykémie včetně senzorů. Samotné senzory stály 764 milionů korun.
Zatímco léčba diabetiků prvního typu je obvykle dražší, diabetiků druhého typu je v populaci více než patnáctkrát tolik. Díky technologiím, jako jsou senzory a pumpy, nemají pacienti v životě téměř žádná omezení. Bez nich si ráno a před každým jídlem museli aplikovat inzulin sami. Na pumpě jen musí nastavit, že jdou jíst či cvičit, dávkování provede sama. "Postupně se dostáváme k pumpám s uzavřeným oběhem, které tyto informace potřebovat nebudou. Zatím nejsou certifikované, ale fungují velmi dobře," uvedl Haluzík. Na dotaz ČTK uvedl, že zřejmě budou schválené do několika let.
