The Economist: Polsko a Maďarsko dostaly od EU lekci fyziky

foto Ilustrační foto - Maďarský premiér Viktor Orbán odchází ze sídla EU, 18. července 2020.

Washington - Prvním Newtonovým pohybovým zákonem je zákon setrvačnosti. "Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není přinuceno vnějšími silami tento stav změnit," napsal Isaac Newton v roce 1687. Jedná se rovněž o první zákon EU: Věci zůstávají tak, jak jsou, dokud je dostatečně velká síla nepostrčí ke změně, napsal v názorovém sloupku časopis The Economist.

Pandemie covidu-19 a následný ekonomický propad popostrčily evropský blok ohromně. Přes léto se lídři EU dohodli, že poprvé vydají společné evropské dluhopisy v hodnotě 890 miliard eur (23,3 bilionu korun). Po pěti dnech jednání se pak 27 šéfů vlád shodlo, že se kdokoliv, kdo bude chtít utrácet peníze EU, bude muset řídit jistými požadavky ohledně "vlády práva".

Maďarsko a Polsko přitom složitou cestou zjišťují základní fyzikální poznatky: Jakmile se věci rozběhnou, je těžké je zastavit. Obě země se opožděně spojily ve snaze tento plán zhatit s tvrzením, že mechanismy vyžadující respekt k vládě práva zacházejí příliš daleko. Mají přitom důvody obávat se tvrdých zásahů. Obě vlády v posledních letech šlapou po demokratických normách, ovlivňují soudce, stavějí se do cesty novinářům a využívají státního aparátu k omezování svých rivalů.

K zastavení nových pravidel toho však Maďarsko a Polsko mohou udělat jen málo, jelikož k jejich schválení stačí kvalifikovaná většina. Namísto toho tak vetují jiné návrhy. Obě země odmítly schválit sedmiletý rozpočet EU ve výši jednoho bilionu eur (téměř 26,2 bilionu korun). Stáhly rovněž souhlas s tím, aby EU pokročila s vyplacením 750 miliard eur (19,6 bilionu korun) do fondu krizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem, dokud nebude požadavek ohledně vlády práva zmírněn.

Páku lze uplatnit jak v politice, tak ve fyzice. Na první pohled se zdá být držení 1,8 bilionu eur rukojmím jako silná páka. Ekonomiky v jižní Evropě po těchto penězích baží. Je to však sebevražedný útok. Evropské finance pro Maďarsko a Polsko představovaly 4,5, respektive tři procenta tamního hrubého domácího produktu v roce 2019. Ve snaze zabránit zákonu, který nemohou zastavit, staví do největšího nebezpečí svoje vlastní ekonomiky.

Někteří přitom jejich postoj vykládají jako varovný výstřel. Pokud EU postoupí bez souhlasu Maďarska a Polska, vypukne špinavá byrokratická válka, v níž obě země zablokují cokoliv, co budou moci.

V politice EU má však svou roli i třetí Newtonův zákon: Každá akce vyvolá stejně velkou opačně orientovanou reakci. Ostatní země mají také právo veta v rozpočtovém procesu. Některé, jako třeba Nizozemsko, jež má reputaci puntičkáře, pokud jde o dodržování pravidel, by mohly proces zablokovat, pokud by podle nich jakýkoliv kompromis zacházel příliš daleko.

Nejdrastičtější řešení, které probírají diplomaté zdánlivě šeptem, by bylo tyto dvě země jednoduše obejít a vydat dluhopisy bez nich. To by vykázalo Maďarsko a Polsko na pomyslný okraj kontinentu. Takovou strategii přitom EU použila již dříve a Varšava a Budapešť by se raději měly těmito příklady poučit, pokud si chtějí i nadále zajistit svoje místo v bloku.

Pokud by nástroj EU týkající se vlády práva vstoupil v platnost, mohla by se setrvačnost stát namísto nepřítele spojencem Maďarska a Polska. Jakýkoliv trest za porušení vlády práva by musela schválit kvalifikovaná většina členských států. Na papíře by to vylepšilo stávající systém, podle nějž v současné chvíli může být udělena pokuta či odebráno hlasovací právo za porušování vlády práva pouze v případě, kdy se na tom shodne ostatních 26 vlád. Jelikož se Maďarsko a Polsko v této věci vzájemně podporují, je takový krok nemožný.

V praxi by však nové pravidlo mohlo narazit na problémy. Maďarsko a Polsko zdaleka nejsou jedinými zeměmi nervózními z napojení financí z evropského rozpočtu na dobré chování. Bulharskem hýbou obvinění z korupce. Maltou a Slovenskem v posledních letech otřásly vraždy investigativních novinářů s vazbami na vysoká místa. Kypr prodává svoje pasy. Chorvatské úřady čelí obviněním, že bijí uprchlíky na svých hranicích.

Lídři EU se však zdráhají zasahovat do domácích záležitostí ostatních jednoduše kvůli obavě, že by mohli být další na řadě. V takovém případě se může zdát lákavé zdržet se hlasování.

Pravidla politiky lze však na rozdíl od fyzikálních zákonů ohýbat. Hrozí nebezpečí, že se nový mechanismus stane dalším Paktem stability a růstu, což jsou často kritizovaná ale převážně ignorovaná pravidla ohledně vládních výdajů. Země je porušovaly, ale nečelily téměř žádným následkům. Podle kritiků je mechanismus o vládě práva velmi evropským kompromisem: Přísná pravidla (k usmíření podporovatelů), která však nejsou nikdy vymáhána (k uklidnění oponentů).

Procedury k potrestání členských států za špatné chování toho moc nenadělají, pokud nikdo nebude mít odvahu je použít. Vypořádat se s "darebnými" vládami v EU je totiž v základu otázka politické kuráže.

Velké země jako Německo přitom již dříve umožnily, aby politicky výhodná spojenectví převládla nad zásadami. Minulá selhání bloku jednat při pošlapávání vlády práva v Maďarsku a Polsku mají své následky. Další země pomalu sklouzávají do podobného směru a nezastaví se, dokud nebudou donuceny vnějšími silami ho změnit. Setrvačnost je koneckonců mocnou silou, napsal list The Economist.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je čtvrtek 21. ledna 2021

Očekáváme v 17:00 6°C

Celá předpověď