Těžba uhlí v Česku od revoluce klesla o desítky procent

foto Hnědouhelný důl ČSA (na snímku z 11. dubna 2012), v pozadí obec Horní Jiřetín.

Praha - Těžba uhlí v Česku od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 procenta, u hnědého 55,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Česká geologická služba (ČGS).

Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý připomněl, že během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí. Dodal, že od roku 2002 je jedinou oblastí, kde je tato komodita v Česku těžena, česká část hornoslezské pánve - a to její karvinská a v menší míře podbeskydská část. Těžba v ostravské části skončila v roce 1994, v petřvaldské v roce 1998, upřesnil.

V ostravsko-karvinském revíru stále těží jediný těžař černého uhlí v ČR, společnost OKD. V roce 2016 se firma dostala do úpadku, od loňska ji znovu vlastní stát. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni na podzim uvedl, že černé uhlí by se v dolech na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. Původní předpoklady v reorganizačním plánu společnost hovořily o roce 2023. V dalších částech republiky už těžba černého uhlí skončila, naposledy v roce 2002 v kladenském revíru, sdělil Starý.

Těžba hnědého uhlí je v ČR soustředěna v mostecké a chomutovské části severočeské pánve. "V její teplické části skončila v roce 1997 uzavřením lomu Chabařovice. V severočeské pánvi se těží asi 80 procent hnědého uhlí v ČR. Těžba uskutečňuje výhradně povrchově. Poslední hlubinný důl Dolní Jiřetín - Centrum byl uzavřen v roce 2016. Zbývající pětina připadá na sokolovskou pánev, kde je od roku 2001 soustředěna v její východní části," uvedl Starý. Těžba lignitu, který je většinou ve světě řazen mezi hnědé uhlí, ale v Česku je vykazován zvlášť, podle něj v ČR skončila v roce 2009.

Starý doplnil, že po roce 1989 nastal výrazný útlum také v těžbě dalších surovin. Čtvrt století už se v ČR netěží žádné rudy, včetně drahých kovů. Jejich těžba podle něj skončila v roce 1994, kdy se přestaly těžit polymetalické rudy, což jsou rudy složené z několika různých prvků, mimo jiné zlata.

"S obnovením těžby rud se až na výjimky zatím příliš nepočítá. U zlata se většina politiků vyjadřuje ve smyslu, že jeho průzkum a těžba na území ČR jsou nežádoucí. Poněkud jiná je situace u lithia, jehož největší zásoby a zdroje jsou v revíru Cínovec. Tady je vše otevřené a případným vstupem státního subjektu ČEZ do hry je pravděpodobnost využití této suroviny reálná," uvedl Starý. Dodal, že s výjimkou malé těžby wollastonitu na severní Moravě nejsou v ČR žádné nově těžené nerostné suroviny, jejichž využívání by bylo zahájeno po roce 1989.

Objem těžby uhlí v ČR od roku 1988 (v milionech tun)

černé uhlí hnědé uhlí*
1988 35,451 93,961
1989 34,935 88,946
1990 30,714 80,205
1991 25,769 77,488
1992 24,691 69,519
1993 23,862 68,154
1994 20,974 60,723
1995 21,309 58,738
1996 21,784 60,441
1997 20,847 58,142
1998 19,521 51,935
1999 17,227 45,370
2000 17,028 51,063
2001 14,808 51,543
2002 14,097 49,335
2003 13,382 50,390
2004 14,648 48,290
2005 12,778 49,125
2006 13,017 49,374
2007 12,462 49,571
2008 12,197 47,872
2009 10,621 45,616
2010 11,193 43,931
2011 10,967 46,848
2012 10,796 43,710
2013 8,610 40,585
2014 8,341 38,348
2015 7,640 38,251
2016 6,074 38,646
2017 4,870 39,310
2018 4,110 39,187

 

 Zdroj: Česká geologická služba.

* včetně lignitu

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je neděle 18. srpna 2019

Očekáváme v 21:00 25°C

Celá předpověď