Praha - Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Podle analytiků i České národní banky (ČNB) výsledek inflace ovlivnilo započítání vládních opatření na snížení cen energií, bez nich by růst cen proti září zrychlil na 18,6 procenta. Pokles inflace pod deset procent očekávají analytici i ČNB v polovině příštího roku. Zpomalení tempa růstu cen znamená, že se Česko v evropském srovnání posunulo z desátého na patnácté místo nejvyšších inflací.
Ceny elektřiny v oddíle bydlení podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly v říjnu meziměsíčně o 53,9 procenta, na druhou stranu však podle statistiků vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta. Rostly ceny potravin, když cukr zdražil o 54,3 procenta, vejce o 27 procent a zelenina o 9,6 procenta. Po dvouměsíčním poklesu vrostly ceny pohonných hmot a olejů o 4,9 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,7 procenta vzrostly.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím 13 měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na 18 procent.
Říjnová inflace byla o 2,3 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB ve své podzimní prognóze."Značné zpomalení cenového růstu v říjnu je způsobeno především významným poklesem meziroční dynamiky regulovaných cen v důsledku vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Bez těchto opatření by říjnová inflace byla o 3,5 procentního bodu vyšší," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Rovněž analytici připisují zpomalení inflace dopadům úsporného tarifu na elektřinu a plyn a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. "Neřekl bych tedy, že jsme se s inflací v Česku vypořádali, spíše se jí podařilo skrýt. Energie podle metodologie výpočtu ČSÚ zlevnily, přestože se tak nestalo. Náklady zaplácne pravděpodobně nová daň a vyšší státní zadlužení. Do značné míry tak platí, že příznivá inflační čísla jdou na vrub novému dluhu," řekl analytik XTB Jiří Tyleček.
S rychlým odezněním inflace analytici nepočítají, snižovat se podle nich bude jen postupně. Pod deset procent by se mohla dostat v polovině roku 2023. Stejný názor zastává i ČNB. "Od poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty. Za tím bude stát další zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika," uvedl Král. V první polovině roku 2024 by podle prognózy ČNB měla inflace klesnout ke dvěma procentům.












