Tématem summitu EU v Česku může být širší Evropa, řekl Fiala

foto Český premiér Petr Fiala hovoří s novináři před začátkem summitu EU, 23. června 2022 v Bruselu.

Brusel - Lídři Evropské unie požádali českého premiéra Petra Fialu, aby v době českého předsednictví uspořádal neformální summit na téma širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy. Fiala to řekl novinářům před začátkem druhého dne unijního summitu v Bruselu. V rámci podzimního jednání v Praze by šéfové států a vlád sedmadvacítky mohli řešit také otázku Ukrajiny, dodal premiér. Půlroční české předsednictví začíná za týden.

"Blížící se předsednictví se projevilo při včerejším (čtvrtečním) jednání o konceptu širší Evropy, kdy jsem byl požádán, abych spolu s francouzským prezidentem (Emmanuelem) Macronem a předsedou Evropské rady (Charlesem) Michelem připravil koncept neformálního summitu, který by se na této bázi mohl konat v Praze. Myslím, že je to velmi důležité a je to dobrý vstup do našeho předsednictví," uvedl Fiala.

Myšlenka na summit s Ukrajinou tím podle Fialy nepadá. Koncept širší Evropy by mohl zahrnovat země "od Islandu po Ukrajinu", uvedl Fiala. Čelní představitelé EU se na jeho přesné podobě ještě musí dohodnout, otázkou je například případná účast britského premiéra Borise Johnsona jako zástupce evropské země, která není členem unie. Británie po desetiletích členství opustila EU na konci ledna 2020. České předsednictví dosud předpokládalo, že by se neformální schůzka šéfů států a vlád zemí Evropské unie uskutečnila v Praze na konci září či na počátku října.

Předseda Evropské rady Michel označil čtvrteční večerní jednání o širší Evropě za důležitý krok, který podle něj podpoří politický dialog a spolupráci. Uvedl, že se těší na spolupráci s českým předsednictvím.

Francií navržený koncept širší Evropy má být otevřený zejména pro země, které usilují o členství v EU a nabídnout jim možnosti bližší spolupráce. Nemá však být náhradou samotného přijímacího procesu. Lídři ve čtvrtek v Bruselu schválili kandidaturu Ukrajiny a Moldavska, naproti tomu šestice balkánských zemí se posunu na cestě do EU nedočkala.

Fiala dnes označil schválení ukrajinské a moldavské kandidatury za historické. "Ukazuje to, že sdílíme stejné hodnoty, že jsme otevřeli dveře Evropské unie těmto zemím a také evropskou budoucnost a perspektivu," řekl premiér.

Jednání se zeměmi západního Balkánu naproti tomu nepokračují optimálně, připustil Fiala. Lídři EU podle něj doufají, že se v následujících týdnech podaří odblokovat situaci kolem Severní Makedonie. Tato východoevropská země je oficiálním kandidátem na členství v EU od roku 2005, její snahy ovšem narážejí na odpor Bulharska. Podle Fialy bude nepochybně úkolem českého předsednictví posunout debatu o integraci Severní Makedonie kupředu.

Evropská unie v době posledního českého předsednictví v roce 2009 spustila projekt podobný širšímu evropskému společenství. Cílem iniciativy Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce se šesticí členských zemí. Těmi jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 9:00 21°C

Celá předpověď