Washington/Moskva/Kyjev - Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním ostře sledovaném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump. Moskva se vyjádřila opatrněji. Rusko je podle Putina připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Více než dvouhodinový rozhovor Putin označil za velmi obsažný, otevřený a užitečný.
Trump po telefonátu oznámil, že o něm informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německého kancléře Friedricha Merze. Šéf Bílého domu se Zelenským dnes hovořil i před svým telefonátem s ruským prezidentem.
Evropští lídři včetně Merze a americký prezident Trump se následně dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. Oznámil to mluvčí německé vlády.
Zelenskyj v reakci na jednání Trumpa s Putinem prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
Krátce před telefonátem Kreml oznámil, že schůzka lídrů mocností se v tuto chvíli neplánuje. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině. Kreml dnes rovněž uvedl, že Rusko by cílů války na Ukrajině raději dosáhlo diplomatickou cestou než bojem.
O válce na Ukrajině dnes také hovořil americký viceprezident J.D. Vance s novým papežem Lvem XIV. ve Vatikánu. Vance předal papeži dopis od Trumpa s pozváním do USA a do Bílého domu. Vance dnes během dne prohlásil, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.
K rozhovorům o vyřešení konfliktu na Ukrajině se dnes také na konferenci reVize Česka vyjádřil český prezident Petr Pavel. Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a USA při jednáních o řešení války na Ukrajině, může být podle něj výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Evropští lídři musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu, řekl Pavel.
Finské ministerstvo obrany dnes informovalo, že Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které EU zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajina i nadále čelí ruským vzdušným úderům. Ukrajinské letectvo dnes sdělilo, že během noci Rusko vyslalo na 112 dronů, z nichž 41 se podařilo sestřelit. Útok dalších 35 dronů obrana odvrátila pomocí elektronického boje. O škodách se média nezmiňují. O den dříve, tedy v noci na neděli, byla Ukrajina terčem největšího dronového útoku od počátku války.
Putin a Trump hovořili i o případné schůzce Putina a Zelenského, uvedl Kreml
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut.
"Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.
Ruská a ukrajinská delegace se - poprvé po více než třech letech - setkala minulý pátek v Istanbulu. O tom, kde se uskuteční další jednání, se dosud nerozhodlo, uvedl Peskov v souvislosti s nabídkou Vatikánu se místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Americký prezident Donald Trump dnes podle agentury Reuters uvedl, že by bylo skvělé, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu, a dodal, že by to jednání dodalo na významu.
Trump dříve na své síti Truth Social po telefonátu s Putinem oznámil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
Ale vypracovat memorandum o mírové dohodě a příměří bude obtížné, připustil Peskov. "Návrhy bude formulovat jak ruská, tak ukrajinská strana. Tyto návrhy si vymění a poté se uskuteční složitá jednání kvůli vypracování společného textu. Žádné termíny nejsou a ani nemohou být. Je jasné, že všichni chtějí, aby se to stalo co nejrychleji, ale ďábel tkví v detailech," řekl mluvčí podle agentury RIA Novosti.
"Je pochopitelné, že USA mají zájem o co nejrychlejší dosažení výsledků. Hovořil o tom i prezident Trump. Prezident Putin sdílí tento názor. Všichni mají zájem na co nejrychlejším urovnání. My máme v prvém řadě zájem o co nejrychlejší urovnání cestou odstranění základních příčin tohoto konfliktu," prohlásil mluvčí Kremlu podle agentury TASS.
"Vladimir Putin ví, jak jednat s Donaldem Trumpem," napsal o telefonátu obou prezidentů ruský list Kommersant a dodal, že ruskému prezidentovi se opět podařilo získat čas na jednání s Ukrajinou, tentokráte na přípravu memoranda.
Moskva za "základní příčiny" války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Putin v únoru 2022 při oznámení začátku "speciální vojenské operace", jak Kreml svou vojenskou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě "demilitarizace" a "denacifikace" Ukrajiny.
Trump a Putin hovořili také o nové výměně vězňů, řekl Putinův poradce
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou "devět za devět", uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.
"Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo," řekl Ušakov.
Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na 12 let do vězení za vlastizradu, jíž se podle soudu dopustila tím, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek asi 50 dolarů (zhruba 1140 Kč) na podporu Ukrajiny. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství. Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska. Loni pak kyperské soudy souhlasily s jeho vydáním do USA.
Rusko a USA se už v únoru dohodly na výměně, kdy Rusové propustili Američana Marka Fogela a Američané Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. Fogela soud v Rusku poslal na 14 let do vězení za pašování drog. Na moskevském letišti Šeremeťjevo u něj policie našla 17 gramů konopí, což Fogel vysvětloval tím, že je má pro léčebné účely.
V posledních letech ruské úřady zadržely pod různými záminkami několik západních občanů, především Američanů. Washington za předchozího prezidenta Joea Bidena kritizoval Moskvu, že zadržuje západní občany ve snaze dosáhnout osvobození ruských agentů dopadených na Západě. Loni 1. srpna se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Na svobodu se tak mimo jiné dostal americký novinář Evan Gershkovich či bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, ale také důstojník ruské tajné služby Vadim Krasikov, odsouzený v Německu za vraždu odpůrce ruského režimu; německý soud zločin označil za "státem objednanou vraždu". Všichni zadržovaní západní občané ale vyměněni nebyli.
