Závažnost trombózy – nebo krevních sraženin – je často přehlížena a špatně interpretována. Nedávný světový průzkum prokázal, že pouze jeden z deseti lidí považuje krevní sraženiny za život ohrožující stav stejně jako je AIDS, rakovina prsu, rakovina prostaty nebo dopravní nehody. Přitom na následky krevních sraženin zahyne každoročně jen v samotné Evropě třikrát víc osob než na následky výše zmíněných tří nemocí a dopravních nehod dohromady. Na 13. října byl proto vyhlášen Světový den trombózy.
Světový den trombózy se organizuje - poprvé v historii - proto, aby se pozornost zaměřila na základní příčinu vedoucí ke smrti v důsledku tří hlavních kardiovaskulárních onemocnění – srdečního infarktu, mozkové mrtvice a žilní tromboembolie.
• Krevní sraženiny (tromby) v hlubokých žilách nebo v plicích každých 37 sekund v západním světě usmrtí jednoho člověka
• Světový den trombózy zvyšuje povědomí o krevních sraženinách ohrožujících život
Americký hematolog Nigel Key, předseda Mezinárodní společnosti pro trombózu a hemostázu říká: „Snižování počtu úmrtí v důsledku trombózy je základním krokem k podpoře cíle stanoveného Světovým zdravotnickým shromážděním snížit počet předčasných úmrtí na neinfekční choroby, včetně kardiovaskulárních nemocí, o 25 % do roku 2025.“
„V souvislosti s ustanovením Světového dne trombózy se zaměřujeme na podporu trvalé osvěty a výchovy týkající se rizika vzniku krevních sraženin s cílem zlepšit veřejné zdraví a kvalitu života na celém světě.
Datum Světového dne trombózy – 13. říjen – bylo vybráno tak, aby připomínalo narozeniny Rudolfa Virchowa, německého lékaře a patologa, který jako první použil výraz „trombóza“ a který byl autorem mnoha sdělení, jež vedly k lepšímu pochopení tohoto stavu. Další informace o Světovém dni trombózy naleznete na internetových stránkách WorldThrombosisDay.org
Trombóza je proces tvorby krevní sraženiny uvnitř krevní cévy postihující žílu (žilní trombóza) nebo tepnu (arteriální trombóza). Žilní nebo arteriální tromboembolie vzniká, pokud se část nebo celá krevní sraženina oddělí a pohybuje se krevním řečištěm do okamžiku, než ucpe menší cévu. To může vést k poškození životně důležitých orgánů, protože tkáň za místem uzávěru již není zásobována živinami a kyslíkem.
Žilní a arteriální tromboembolie je příčinou celé řady závažných a život ohrožujících stavů:
• K žilní tromboembolii dochází, když část sraženiny utvořené v hlubokém žilním systému, například v dolní končetině (známé jako hluboká žilní trombóza) se dostává přes srdce do plic a tak zamezuje procesu okysličování. Tento stav je známý jako plicní embolie a může způsobit rychlou smrt. Krevní sraženiny, které blokují krevní oběh v hlubokých žilách nebo plicích, usmrtí v západním světě každých 37 sekund jednoho člověka. Mezi příznaky hluboké žilní trombózy patří: bolest, otok, zarudnutí postižené oblasti a rozšíření povrchových žil. Kůže může být rovněž teplá na dotek. Mezi příznaky plicní embolie patří: akutní dušnost, bolest na hrudi a zrychlená srdeční činnost; někteří lidé mohou rovněž vykašlávat krev.
• Arteriální tromboembolie vzniká při uzávěru tepny krevní sraženinou. Pokud k tomuto stavu dojde v cévě zásobující mozek krví, může dojít k mozkové mrtvici, což je závažný zdravotní stav, který může vést i ke smrti. Pokud k uzávěru tepny dojde ve věnčitých – koronárních srdečních tepnách, může to vést k akutnímu koronárnímu syndromu tj. postižení koronárních tepen, což zahrnuje stavy jako infarkt myokardu a nestabilní anginu pectoris. Žilní a arteriální tromboembolie jsou příčinou závažné nemocnosti i úmrtnosti a vyžaduje akutní léčbu či preventivní zákroky k zamezení potenciálně závažných či smrtelných komplikací u pacientů.
