Švédsko se rozhodlo požádat o členství v NATO, uvedla premiérka Anderssonová

foto Švédská premiérka Magdaléna Anderssonová na tiskové konferenci ve Stokholmu. Švédsko v pondělí 16. května 2022.

Stockholm - Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

"Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem této aliance," prohlásila Anderssonová, podle níž jde o historickou změnu v bezpečnostní politice Švédska. Země, která by vně aliance byla podle premiérky ve velmi zranitelné pozici, přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu. Učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla Anderssonová.

"Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO," poznamenala šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců. V ní se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí, dodala. "Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO," vyjádřila své přesvědčení.

Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. Švédští sociální demokraté se do letoška proti vstupu do NATO stavěli po celou dobu jeho existence, tedy 73 let. Agentura AP k tomu poznamenala, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto podle médií pravděpodobně znepokojí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Putin ale dnes řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, uvedl. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.

Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island dnes daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. "Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy," uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

"Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří," napsal dnes na twitteru i český premiér Petr Fiala.

Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď