Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO, Turecko zůstává kritické

foto Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s žádostmi od Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance, 18. května 2022.

Brusel/Stockholm/Oslo - Švédsko a Finsko dnes podaly přihlášku do severoatlantické aliance a učinily tak klíčový krok k překreslení bezpečnostní mapy Evropy v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Stejně se vyjádřila řada členských států a jejich představitelé uvedli, že chtějí přijímací proces co nejvíce zkrátit. Česká vláda vstup obou zemí do aliance již schválila, nyní o tom budou jednat ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Odmítavý postoj nicméně stále vyjadřuje Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že Finsko se Švédskem vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.

"Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost," řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na splnění všech přístupových formalit. Proces může zabrat několik měsíců, řada zemí se nicméně zavázala, že se jej pokusí maximálně urychlit.

Česká vláda schválila vstup Finska a Švédska na svém dnešním zasedání. Podle premiéra Petra Fialy armády obou skandinávských zemí plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. K věci se ještě musí vyjádřit obě komory českého parlamentu, předseda vlády nicméně neočekává komplikace.

Začlenění Finska a Švédska do NATO dnes schválila i německá vláda a ratifikaci parlamentem německá média považují za formalitu. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že spolkový kabinet o rychlé ratifikaci již jednal se všemi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu kromě protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). "Jsem si jistý, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO," řekl v úterý kancléř Scholz.

Švédsko a Finsko mají také podporu Spojených států, jejichž prezident Joe Biden bude ve čtvrtek jednat s lídry severských zemí. V dnešním prohlášení uvedl, že se těší na spolupráci s Kongresem a aliančními spojenci "s cílem rychle dostat Finsko a Švédsko do nejsilnější obranné aliance v dějinách".

Kanada vzkázala, že ratifikaci přihlášky zvládne za několik dní od jejího obdržení. "Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme náš úkol rychle," napsala zase na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Vstup Finska a Švédska do aliance již dříve podpořily i další pobaltské země.

"Těším se, že velmi brzy přivítáme Finsko a Švédsko v naší rodině NATO," napsal britský premiér Boris Johnson. Italský premiér Mario Draghi po dnešním setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou řekl, že Řím bude obě země v přijímacím procesu podporovat.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že přijetí obou zemí bude rychlejší také díky tomu, že podaly přihlášky společně. "V tom, že Švédsko a Finsko jdou ruku v ruce, je jejich síla," řekla švédské tiskové agentuře TT.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes nicméně znovu vyjádřil odmítavý postoj k přijetí obou zemí do aliance a vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se "nenamáhali" jet do Turecka. "Takže vy nám nevydáte teroristy, ale žádáte o členství v NATO? NATO je (...) bezpečnostní organizace. Takže nemůžeme říct ano na to, že tuto organizaci zbavíme bezpečnosti," řekl turecký prezident.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu zase před schůzkou s americkým protějškem Antonym Blinkenem řekl, že Ankara má "legitimní bezpečnostní obavy" spojeném s finským a švédským členstvím a že požaduje jejich rozptýlení. Turecko podle něj chápe i obavy Finska a Švédska.

O zahájení vstupní procedury předtím v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí aliance, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. "Neříkáme, že se nemohou stát členy... Ale chceme dosáhnout dohody," citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila dnešní shodu ambasadorů.

Finsko a Švédsko podle Erdogana drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

Podle analytiků se Erdogan snaží tímto postojem nepřímo působit na Spojené státy a přimět je, aby mu povolily nakoupit modernizované stíhačky F-16. Dalším důvodem tureckého postupu může být podle pozorovatelů snaha Ankary, aby byla zvolena do Rady bezpečnosti OSN jako jeden z nestálých členů, či aby dostala další peníze od EU na syrské uprchlíky. Erdogan zřejmě hraje i o domácí body, příští rok totiž budou v Turecku prezidentské a parlamentní volby a místní ekonomika se potýká s rekordní inflací.

Finsko a Švédsko, které se do NATO nesnažily vstoupit ani v nejvypjatějších okamžicích studené války, se rozhodly vzdát se svého tradiční neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky a to zejména v případě, že by NATO posunulo na švédské a finské území svou "vojenskou infrastrukturu".

Stockholm a Helsinky se budou muset přidat nejen k aliančnímu závazku o kolektivní obraně, ale rovněž k financování rozpočtu NATO, který činí zhruba 2,5 miliardy dolarů ročně (bezmála 59 miliard korun).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je úterý 16. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 25°C

Celá předpověď