Svaz pojišťoven: Buď se zvýší platba státu, nebo se omezí nárok na péči

foto Lůžka v nemocnici, ilustrační foto.

Praha - Stejné tempo růstu nákladů veřejného zdravotního pojištění jako je plánované v roce 2019 nebude podle Svazu zdravotních pojišťoven v dál možné. V příštích letech se podle jeho prezidenta Ladislava Friedricha buď zvýší platba státu, nebo se omezí nárok na péči. Je třeba také zvážit koncentraci nemocniční péče, řekl dnes na tiskové konferenci svazu. Ve svazu je sdruženo šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, společně se starají asi o 40 procent obyvatel.

Přestože náklady pojišťoven na péči porostou v příštím roce o 8,6 procenta, nepodařilo se podle Friedricha navýšit její objem. Více pacientům se dostanou jen centrové léky, u nich pojišťovny ale plánují náklady až o desetinu vyšší než letos. "Na místě bude do budoucna diskuse o koncentraci kapacit nemocnic, aby nebyl problém s personálem a aby byl nárůst plateb spojený s nárůstem efektivity," vysvětlil.

V letošním roce svazové pojišťovny hospodařily asi s 121 miliardami korun, plánují vytvořit asi dvě miliardy korun rezerv. "V roce 2019 už zůstatek rezerv neporoste nebo jen zcela zanedbatelně," dodal Friedrich s tím, že čerpat z nich ale pojišťovny neplánují. "Rozpouštění rezerv bude na místě jen v případě velmi prudkého poklesu ekonomiky," dodal.

Tempo růstu nebude podle něj možné udržet také proto, že stále více obyvatel se dostává do seniorského věku a do systému vstupují další nové moderní technologie a léky. Spolu s růstem minimální a průměrné mzdy také roste tlak na růst odměn zdravotníků.

Ze státního rozpočtu přicházejí peníze do systému veřejného zdravotního pojištění jako měsíční platba za takzvané státní pojištěnce, jako jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní. Do roku 2020 je plánovaný její nárůst o 3,5 miliardy korun ročně, systém další pravidelné valorizace ministerstvo v současné době připravuje.

V úterý zveřejnila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické analýzu o stavu zdravotních pojišťoven. Systém zdravotního pojištění podle ní není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Podle Friedricha jsou její závěry v zásadě správné, pracuje ale s o rok staršími údaji, než jaké mají pojišťovny k dispozici.

Do zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. Letos je to asi 300 miliard korun. V Německu je to 11,3 procenta, ve Švédsku a Francii 11 procent. Nejméně vydává Lotyšsko, a to 5,7 procenta. Kolem roku 2060 by se mohl podíl zdravotnických výdajů v ČR dostat podle analýzy na 20 procent HDP. Jedním z důvodů je stárnutí společnosti. Česko tak bude patřit mezi deset zemí EU, kde se výdaje budou zvyšovat nejrychleji.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je úterý 20. listopadu 2018

Očekáváme v 11:00 2°C

Celá předpověď