Praha - Lidé se mylně domnívají, že názory lékařů na očkování proti covidu-19 jsou rozdělené na půl. Ve skutečnosti zhruba 90 procent lékařů vakcínám věří a sami jsou očkovaní, a 96 procent by je doporučilo svým pacientům. Vyplývá to ze studie autorů z CERGE-EI, společného akademického pracoviště Univerzity Karlovy, Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a českých vědců z ekonomických akademických pracovišť v Německu, kterou publikoval vědecký časopis Nature. V tiskové zprávě o tom informovala Univerzita Karlova.
Studie zjišťovala názory lékařské komunity na vakcinaci a povědomí veřejnosti o nich. Poté autoři zkoumali vliv takové informace na ochotu lidí nechat se očkovat. "Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o očkování," uvedl jeden z autorů studie Michal Bauer z CERGE-EI.
Naprostá většina lékařů podle studie očkování důvěřuje a podporuje ho. Mezi veřejností je ale rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl.
Autoři se v únoru 2021 dotazovali více než 10.000 lékařů, z nichž 89 procent vakcínám věřilo, 90 procent již bylo očkováno a 96 procent by doporučilo očkováním svým zdravým pacientům. Srovnání s názorem veřejnosti přinesla data z výzkumu Život během pandemie agentury PAQ Research, kterého se zúčastnilo 2101 respondentů.
Devadesát procent z nich podcenilo míru podpory očkování uvnitř lékařské komunity. "V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze 60 procent lékařů, a že jen 57 procent lékařů se chce nechat naočkovat," uvedla univerzita v tiskové zprávě.
Polovině respondentů autoři studie v březnu loňského roku předložili výsledky výzkumu mezi lékaři, který prokázal vysokou podporu očkování proti covidu-19. Druhá polovina tato data nedostala. Výzkumníci po dalších devíti měsících ověřili, jestli se respondenti nechali očkovat. Proočkovanost se zvýšila o 4,5 procentního bodu a o pětinu méně lidí bylo i nadále rozhodnuto vakcinaci nepodstoupit.
"Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně devět měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku," doplnila jedna z autorů studie Julie Chytilová.
Autoři studie se domnívají, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařů pravděpodobně souvisí se snahou řady médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. To podle nich přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivity. Důležité je proto podle Chytilové to, aby média informovala i o míře konsensu mezi odborníky.
"Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách," dodal Bauer.
