Praha - Střední školství by se v příštích čtyřech letech mělo změnit tak, aby odpovídalo zájmu uchazečů i poptávce trhu práce. Strategický dokument ministerstva školství dnes schválila vláda. Prioritní má být změna oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání. Dlouhodobý záměr se zaměřuje i na vyrovnávání nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. O schválení dokumentu informoval po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
Ministerstvo školství chce nastavit strukturu oborů středního vzdělávání tak, aby odpovídala potřebám trhu práce, společenskému a technologickému vývoji společnosti i zájmu uchazečů. Vyrovnat se chce se zvyšující poptávkou po všeobecně vzdělávacích oborech. Podíl všeobecného a odborného vzdělávání by měl být vyvážený. Na odborných školách by se měla prohloubit spolupráce se zaměstnavateli a mělo by se zlepšit praktické vyučování. Mezi školy, které zajišťují všeobecné vzdělání, patří například gymnázia a lycea.
Na nevyváženost poptávky a nabídky středních škol upozornil nedávno i výzkum, ve kterém se odborníci z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání zaměřili na přijímací řízení v Praze a Středočeském kraji ve školním roce 2022/2023. Z výzkumu vyplynulo, že 85 procent žáků v těchto krajích chce získat maturitní vzdělání, tomu ale neodpovídá nabídka škol. Odborníci se shodli, že z přihlášek na střední školy není možné určovat zájem o jednotlivé obory. Největší nesoulad mezi nabídkou středních škol a poptávkou žáků a jejich rodičů je podle nich v nedostatečných kapacitách maturitních oborů.
Na velké rozdíly mezi žáky z různě postavených rodin upozornili zástupci České školní inspekce při prezentaci výsledků mezinárodního testování žáků PISA. Ty ukázaly, že úspěch žáků je značně závislý na jejich rodinném zázemí.
Dlouhodobý záměr se zabývá i přípravou pedagogů a vedení škol. Pedagogická praxe budoucích učitelů by se měla více propojit se školním prostředím. Ministerstvo školství by mělo záměr zveřejnit na svém webu poté, co ho schválí vláda.
