Praha - Země Severoatlantické aliance (NATO) se shodují na nutnosti prohloubit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. V rozhovoru s ČTK to dnes po neformálním zasedání ministrů zahraničí států NATO v Praze řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud by aliance dovolila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi válku vyhrát, byla by to tragédie pro Ukrajince, ale také by to další země učinilo zranitelnějšími, míní.
"Spojenci v NATO dosud poskytli bezprecedentní podporu Ukrajině," řekl Stoltenberg s tím, že je shoda na jejím prohloubení. "Jde totiž také o naši vlastní bezpečnost," dodal.
Pokud by Rusko ve válce zvítězilo, byla by to zpráva Putinovi, že když autoritářské mocnosti využijí vojenskou sílu, dostanou to, co chtějí. "A to by učinilo celý svět nebezpečnějším," dodal Stoltenberg.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Aliance se podle něj každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Podle Stoltenberga je při 32 zemích sdružených v alianci zřejmé, že se vždy objeví určité nuance a názorové rozdíly. NATO se ale podle něj vždy dokázalo dohodnout, když bylo potřeba dosáhnout nějakého rozhodnutí.
Hlavním cílem ministerského zasedání v Praze byla podle šéfa NATO příprava na červencový alianční summit ve Washingtonu. "Očekávám, že přijmeme rozhodnutí ohledně dalšího posílení podpory Ukrajiny včetně toho, že NATO získá větší roli v zajištění koordinace výcviku a vojenské pomoci," míní.
Další závěr, ve který by alianční summit mohl vyústit, je podle Stoltenberga ustavení víceletého finančního závazku na podporu Ukrajiny. Očekává také důležité závěry k zajištění toho, aby všichni spojenci přispívali svým dílem ke kolektivní obraně. Ocenil, že Česko letos plánuje splnit závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Stoltenberg podle dnešního vyjádření na tiskové konferenci po zasedání žádá po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. ČTK řekl, že se země NATO přiblížily k dohodě.
"Samozřejmě potřebujeme prodiskutovat mnoho důležitých detailů, formu tohoto závazku. Ale myšlenka, že potřebujeme dlouhodobý finanční závazek k pokračování pomoci Ukrajině, měla rozsáhlou podporu," uvedl. Pokud NATO připraví dlouhodobý rámec pomoci, bude možné přesvědčit ruského prezidenta Putina, že na bojišti nezvítězí a že bude muset začít vyjednávat o dohodě, v níž bude mít Ukrajina navrch.
Stoltenberg označil za čest, že obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Pavla
Pro Stoltenberga bylo velkou ctí, že ve čtvrtek obdržel vyznamenání z rukou prezidenta Petra Pavla. Českou hlavu státu respektuje i pro její oddanost NATO a transatlantickému spojenectví, řekl šéf NATO v dnešním rozhovoru s ČTK.
Pavel udělil Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Ocenil jej za podíl na upevňování demokracie v České republice a uznal přínos, kterým šéf NATO přispěl k evropské bezpečnosti i transatlantickým vztahům.
"Znamená to pro mě hodně," řekl Stoltenberg. Za velkou čest označil to, že obdržel státní vyznamenání pojmenované po prvním československém prezidentovi. Připomněl, že s Pavlem spolupracoval v NATO.
Bývalý norský premiér Stoltenberg stojí v čele NATO od roku 2014, zástupci členských států mu naposledy loni v létě prodloužili funkční období o další rok do letošního září. Pavel byl od června 2015 po tři roky předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v alianci. "Respektuji ho, jeho oddanost NATO a transatlantickému spojenectví," dodal Stoltenberg.
Řád TGM je vysokým státním vyznamenáním. Prezident ho uděluje nebo propůjčuje lidem, kteří se vynikajícím způsobem zasloužili o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Řád má pět tříd, z nichž nejvyšší je I. třída.
Stoltenberg: Situace na Blízkém východě a v Gaze je srdcervoucí
Situace na Blízkém východě a v Gaze je srdcervoucí, vidíme lidské utrpení, civilní ztráty a to, jak tragický konflikt je. V dnešním rozhovoru s ČTK to na dotaz k válce v Pásmu Gazy řekl Stoltenberg.
Izrael vede válku proti Hamásu od teroristických útoků z loňského 7. října, kdy Hamás a další skupiny zabily v jižním Izraeli 1200 lidí a další unesly. Izraelské síly navzdory příkazu Mezinárodního soudního dvora zastavit boje pokračují v ofenzivě v Rafáhu s cílem zlikvidovat poslední ozbrojené skupiny Hamásu. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje Hamás, bylo zabito přes 36.000 Palestinců.
"To, co vidíme na Blízkém východě a v Gaze, je srdcervoucí. Vidíme lidské utrpení, vidíme civilní ztráty, vidíme, jak tragický konflikt je," řekl Stoltenberg. Připomněl, že NATO v konfliktu nehraje žádnou přímou roli jakožto aliance. Nicméně spojenci NATO se snaží hledat možné cesty k ukončení bojů, k nalezení dohody na klidu zbraní a poté k podpoře dlouhodobých snah o politické řešení situace, řekl. Alianční spojenci podle Stoltenberga také vyjádřili svoji podporu dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
