Brusel - Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzivu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce. Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání řekl, že Spojené státy mohou vedle dosud dodávaných zbraní poslat i nové zbrojní systémy, které dále posílí efektivní obranu proti ruským útokům.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbraně nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. "Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí," řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba. Blinken řekl, že alianční ministři shodně vnímali naléhavost rychlé akce.
Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta "široká škála" zbraní.
Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.
"Spolu se spojenci a partnery jim dodáváme nejefektivnější systémy, které podle nás potřebují, aby si poradili s obrněnými vozidly, tanky, letadly a vrtulníky," prohlásil Blinken s tím, že Washington zvažuje dodávky dosud neposkytnutých obranných systémů. Ukrajinci hojně využívají například protitankové řízené střely Javelin či západní protivzdušné systémy, jaké další zbraně mohou USA poslat, Blinken nespecifikoval.
Alianční země zesílí dodávky zbraní po nálezech masových hrobů u města Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhla ruská armáda. O rozšíření dodávek zbraní dnes hovořily například ministryně zahraničí Německa či Británie. Berlín přitom ještě před začátkem invaze nechtěl své zbraně do zahraničí posílat.
"Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO," řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Český ministr Jan Lipavský prohlásil, že ve svých dodávkách pokračuje i Praha, další podrobnosti ale neuvedl.
Některé alianční státy jako například Maďarsko ovšem nadále odmítají Ukrajině zbraně dodávat a Kyjev tak dostává vojenské vybavení pouze od jednotlivých zemí, nikoli od NATO jako celku. "Jsem opatrně optimistický ohledně dodávek od některých spojenců, ale nejsem optimistický, že NATO jako celek dodá Ukrajině potřebné zbraně v dohledné době. To se může změnit, ale zatím to nevidím," citovala Kulebu po jednání ukrajinská média. NATO podle něj slouží jako platforma k diskusi o dodávkách zbraní a povzbuzuje v nich členské země.
