Lídři zemí NATO vytyčili strategii do roku 2030, podpořili ČR ve sporu s Ruskem

foto Lídři zemí na summitu NATO v Bruselu 14. června 2021. Vlevo je český prezident Miloš Zeman.

Brusel - Lídři třicítky států Severoatlantické aliance se dnes na vrcholné schůzce v Bruselu dohodli na nových strategických prioritách NATO do roku 2030. Alianční země mají být podle svých vůdců v příštích letech schopny účinněji čelit narůstající ruské hrozbě, vyrovnat se s vzestupem Číny či reagovat na klimatické změny. Americký prezident Joe Biden na svém prvním summitu spojence ujistil o pevném poutu s Evropou, která se naproti tomu zavázala dále zvyšovat obranné výdaje a vyvážit náklady financované zejména USA. Summit rovněž vyjádřil solidaritu s Českem po kauze Vrbětice a vyzval Moskvu, aby odstranila ČR a USA ze seznamu zemí, které podle ní nejsou vůči Rusku přátelské.

Fotogalerie

NATO podle prohlášení lídrů aliančních zemí znepokojují narůstající ruské vojenské aktivity v bezprostředním sousedství aliance, stejně jako množící se hybridní a kybernetické útoky vedené přímo proti členským státům. "Patří sem i nelegální a ničivé akce ruských zpravodajských služeb na území aliance, z nichž některé si vyžádaly životy obyvatel a způsobily rozsáhlé materiální škody. V plné solidaritě stojíme za Českou republikou a dalšími zeměmi, které byly tímto způsobem postiženy," uvádí společné komuniké. Zároveň vyzývá Moskvu, aby ČR i USA odstranila ze seznamu zemí, kam je jako jediné dva státy zařadila v polovině května.

Aliance se v nové strategii, kterou má definitivně potvrdit příští summit v Madridu, poprvé obsáhleji věnuje "systémové výzvě" představované Čínou. Chování Pekingu podle prohlášení lídrů, které je považováno za úspěch Bidenovy snahy přesvědčit spojence k ráznějšímu přístupu, představuje výzvu pro mezinárodní řád založený na pravidlech. Obavy NATO vzbuzuje mimo jiné sílící jaderný arzenál Pekingu, čínská účast na ruských vojenských cvičeních v euroatlantickém prostoru či šíření dezinformací.

Spojenečtí lídři se rovněž shodli na pokračujícím zvyšování výdajů na obranu, které také patří ke stěžením tématům pro Washington. Alianční země posílí své příspěvky do společného rozpočtu NATO.

Biden ke spokojenosti mnohých evropských státníků na summitu potvrdil americké závazky týkající se společné obrany a učinil tečku za čtyřletou érou svého předchůdce Donalda Trumpa, jehož spojenci považovali za nepředvídatelného.

"Pátý článek (Severoatlantické smlouvy) je svatým závazkem," řekl Biden o ustanovení, podle nějž všechny spojenecké země přispějí na pomoc napadenému členovi. "Chci aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou tady," dodal.

Summit rovněž potvrdil, že NATO bude bude poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánské armádě i poté, co během léta z nestabilní středoasijské země po 20 letech odejde. Český prezident Miloš Zeman, který na summitu ČR zastupoval, se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ve svém vystoupení kriticky vyjadřoval k odchodu z Afghánistánu. Zda spojencům poděkoval za podporu ve sporu s Ruskem, není z dostupných informací známo, na rozdíl od dalších státníků Zeman nemluvil s novináři a ihned po summitu odjel.

Spojencům v tiskovém prohlášení vyjádřil dík ministr obrany Lubomír Metnar, který se společně s šéfem české diplomacie Jakubem Kulhánkem summitu rovněž zúčastnil. Podle Kulhánka spojenci Bidenův projev na summitu ocenili. "To, co zaznívalo od předchozí administrativy, nějaké zpochybňování aliance, tohle byla úplně jiná řeč," sdělil ČTK Kulhánek.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je středa 23. června 2021

Očekáváme v 1:00 18°C

Celá předpověď