STEM: Se životem byly loni přes epidemii koronaviru spokojeny čtyři pětiny Čechů

foto Děti sedí na pražské náplavce. Ilustrační foto.

Praha - Se svým životem byly podle Ústavu empirických výzkumů STEM loni navzdory epidemii koronaviru stále spokojeny čtyři pětiny Čechů. V porovnání s předchozím rokem se ale snížil podle průzkumu počet nadprůměrně šťastných lidí a zvýšil počet lidí žijících ve stresu. O desetinu se zvýšil počet lidí, kteří měli obavy o ekonomickou budoucnost, i těch, podle nich mělo pro vývoj společnosti největší vliv zajištění osobní svobody a lidských práv. Výsledky průzkumu dnes představil analytik STEM Ondřej Kopečný na konferenci Šťastné Česko 2021, která se konala v Senátu.

Při hodnocení stavu demokracie v Česku loni meziročně vzrostl o 12 procentních bodů na 43 procent počet lidí, kteří její kvalitu hodnotili školními známkami jako dostatečnou nebo nedostatečnou. Z 24 na 20 procent se snížil počet lidí hodnotících stav demokracie za výborný nebo chvalitebný, z 45 na 37 procent pak počet hodnotících kvalitu demokracie jako dobrou. "Lidé začali mít pocit, že svobody začínají být až příliš utažené," uvedl Kopečný.

Obavy z vývoje ekonomiky loni mělo 64 procent lidí, což je o deset procentních bodů více než předminulý rok. Stejnou měrou se naopak snížil počet těch, kteří ekonomické obavy neměli. O deset procentních bodů na pětinu se také snížil počet těch, kteří při hodnocení vývoje společnosti kladli největší důraz na růst životní úrovně, což podle Kopečného může souviset s menšími očekáváními v této oblasti. Z 15 na 24 procent se naopak zvýšil počet lidí, kteří za prioritu považovali zajištění osobní svobody a lidských práv, což může být reakce na vládní protiepidemické restrikce, uvedl analytik.

Pouze 41 procent lidí se podle průzkumu provedeného loni v prosinci domnívalo, že česká společnost podobné krize zvládne do budoucna lépe. Po letošní jarní vlně koronaviru by se mohl jejich počet ještě snížit, míní Kopečný. Přesto podle názoru 63 procent Čechů boj s epidemií ukázal, že lidé k sobě mají blízko a jsou ochotni si pomáhat. Přitom ze 45 na 36 procent klesl meziročně podíl lidí, kteří důvěřovali ostatním. Epidemie koronaviru ovlivnila život 45 procentům dotázaných, pětině lidí závažně.

Velmi spokojeno bylo loni se svým životem 15 procent dotázaných, 68 procent bylo spíše spokojeno. Spíše nespokojeno bylo 13 procent respondentů, velmi nespokojena byla čtyři procenta. Počet velmi spokojených i velmi nespokojených v porovnání s předchozím rokem o dva až tři procentní body vzrostl, počet spíše spokojených a spíše nespokojených se naopak stejnou měrou snížil.

Za nadprůměrně šťastný považovalo svůj život 40 procent dotázaných, o sedm procentních bodů méně než v roce 2019. Stejnou měrou se zvýšil meziročně počet průměrně šťastných lidí. Větší střídmost v hodnocení může být podle Kopečného jedním z projevů epidemie, která zvýšila obavu a nejistotu. Devět z deseti Čechů a Češek považuje svůj život za naplněný a smysluplný, pouze jedna desetina za promarněný. Podobně 87 procent lidí označilo své rodinné soužití za šťastné, přičemž meziročně se z 27 na 40 procent zvýšil počet těch, kteří je považovali za určitě šťastné. Z 15 na 13 procent klesl počet lidí nepovažujících své rodinné poměry za šťastné.

Ve stresu loni podle STEM žilo 35 procent lidí, což je o pět procentních bodů více než předloni. "Ta situace související s pandemií jim určitě nepomohla," uvedl Kopečný. Více než čtvrtina populace (28 procent) trpěla pocitem osamění, častěji ženy (35 procent) než muži (20 procent). Z hlediska věku a dosaženého vzdělání pociťovali osamění lidé ve věku od 18 do 29 let a jen se základní školou (shodně 40 procent), což podle Kopečného může souviset s izolací v době epidemie.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 26. července 2021

Očekáváme v 21:00 22°C

Celá předpověď