Stavební zákon může oslabit i pozici památek v UNESC0, míní MK

foto Český Krumlov

Praha - Pokud by měl být nový stavební zákon schválen v podobě, jak je nyní navrhován, je zbytečné připravovat nový památkový zákon. Podle náměstka pro oblast kulturního dědictví na ministerstvu kultury Vlastislava Ourody navrhovaná forma stavebního zákona znamená konec účinné ochrany památek, které přežily díky úsilí mnoha generací. "A pokud by poklesla úroveň ochrany památek v legislativě, tak nejen Praha nebo Český Krumlov, ale všechny naše památky na seznamu UNESCO se následně ocitnou na seznamu památek v ohrožení," řekl Ouroda ČTK.

Byla by to národohospodářská škoda nedozírných rozměrů, doplnil. Věcný záměr zákona, u kterého skončilo připomínkové řízení, deklaruje, že bude ctít základní mezinárodní úmluvy pro oblast kulturního dědictví. "My jsme to v návrhu ale adekvátně promítnuté do příslušných míst nenašli," uvedl náměstek. MK má k věcnému záměru zákona 110 připomínek, z toho 50 zásadních.

Zápis na seznam památek v ohrožení spravovaný organizací UNESCO hrozí od loňska Praze. Podle komisařů organizace, kteří loni Prahu navštívili, město i český stát málo chrání hodnoty, pro něž byla historická část Prahy na seznam světového dědictví zapsána.

Cílem nového stavebního zákona je podle předkladatele zejména zrychlení povolování staveb. Podle údajů Světové banky je ČR v rychlosti povolování staveb na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí, řízení údajně trvá přes pět let. Toto číslo ale mnozí zpochybňují a pravděpodobně se týká jen největších a komplikovaných developerských projektů.

Argument o nutném zkrácení stavebního řízení památkáři neuznávají jako vyvážení toho, že podle nich utrpí památková péče. "Památková péče řeší asi 2,4 procenta území ČR - památkové rezervace a zóny představují 1,27 procenta plochy území ČR a ochranná pásma 1,14 procenta plochy. Kromě velkých památkových rezervací jako je Praha se naprostá většina stavebních řízení netýká památkové péče," uvedl Ouroda.

Podobu stavebního zákona kritizují kromě MK také Svaz měst a obcí, další subjekty působící v oblasti kulturního dědictví, hasiči, ochránci životního prostředí i část úředníků z MMR. Podle kritiků znění zákona připravila Hospodářská komora a norma je šitá na míru developerům.

Památkáři - ti státní i sdružení v nezávislých spolcích - kritizují především zavedení fikce souhlasu ve stavebním řízení. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dnů, bude platit takzvaná fikce souhlasu a stavba bude povolena.

Český ICOMOS kritizuje částečné zahrnutí státní památkové péče do stavební správy, požaduje zachování agendy památkářů v nynější formě i rozsahu. Odmítá změnu závazných stanovisek památkářů ke stavbám na vyjádření, kterými nebudou úředníci vázáni, když přitom jsou podle zákona o státní službě vázáni příkazy svých nadřízených. "Pokud je stanovisko památkové péče nezávazné a úředník stavebního úřadu bude zvažovat desítky jiných veřejných a soukromých zájmů bez jednoznačně daných kritérií, přičemž rozhodnout o tom musí během měsíce, je zřejmé, že to je v podstatě konec památkové péče," soudí Ouroda.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 21. ledna 2020

Očekáváme v 21:00 -3°C

Celá předpověď