Stav EU: bezpečnost, Ukrajina, Gaza, konkurenceschopnost, obchod mezi EU a USA

foto Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

V rámci každoroční rozpravy o stavu EU se poslanci dotazovali předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na práci komise od začátku jejího nového mandátu a jejích plánů do budoucna.

Na úvod rozpravy předsedkyně EP Roberta Metsolová uvedla: „V těchto bezprecedentních časech potřebujeme srozumitelnost a odhodlání řídit Evropu. Potřebujeme Evropu, která přebírá odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, usnadňuje podnikání a chrání pracovní místa. Evropu, která je spravedlivější a která hájí naše demokratické hodnoty. V době, kdy se svět příliš často zdá být v plamenech, s ruskou agresí proti Ukrajině a hrozivou situací v Gaze, je tento parlament odhodlán prosazovat nové a odvážné myšlenky.“

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy,“ řekla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Evropa musí být schopna zajistit svou vlastní obranu a bezpečnost, kontrolovat technologie a energie, které budou pohánět její ekonomiky, rozhodovat o tom, v jaké společnosti a demokracii chceme žít, a být otevřená světu.

Pokud jde o Ukrajinu, Ursula von der Leyenová oznámila plány na zvýšení tlaku na Rusko prostřednictvím 19. balíčku sankcí a rychlejšího odklonu od ruských fosilních paliv. Komise rovněž navrhne program „Qualitative Military Edge“ na podporu investic do ukrajinských ozbrojených sil a iniciativu „Eastern Flank Watch“, jejímž cílem bude zajistit nezávislé strategické kapacity. „Evropa stojí plně za Polskem,“ uvedla v souvislosti s „bezohledným a bezprecedentním“ narušením polského a evropského vzdušného prostoru ruskými drony.

„Uměle vyvolaný hladomor nemůže být nikdy válečnou zbraní,“ uvedla Ursula von der Leyenová v souvislosti s válkou v Gaze. „V zájmu dětí, v zájmu lidskosti – toto musí skončit.“ Oznámila záměr komise „pozastavit naši bilaterální podporu Izraeli“, navrhnout sankce proti extremistickým ministrům a násilnickým osadníkům a částečné pozastavit dohodu o přidružení v oblasti obchodu. Cílem Evropy musí být „skutečná bezpečnost pro Izrael a bezpečná přítomnost a budoucnost pro všechny Palestince. A to znamená, že rukojmí musí být propuštěni,“ zdůraznila.

V oblasti konkurenceschopnosti a jednotného trhu předsedkyně komise zdůraznila, že digitální euro a unie úspor a investic usnadní život jak podnikům, tak spotřebitelům. Oznámila vytvoření Evropského fondu pro scaleupy v hodnotě několika miliard eur, který bude investovat do mladých, rychle rostoucích společností v klíčových technologických oblastech. Komise také předloží balíček „Battery Booster“ na podporu výroby v Evropě, akt o kvalitních pracovních místech („Quality Jobs Act“) a evropskou strategii boje proti chudobě, která má pomoci vymýtit chudobu do roku 2050.

Ohledně obchodní dohody se Spojenými státy uvedla: „Máme bezpochyby nejlepší dohodu,“ která zajišťuje zásadní stabilitu a zabraňuje plnohodnotné obchodní válce.

Zástupci politických skupin

Manfred Weber (EPP, DE) poděkoval komisi za výsledky, kterých dosáhla v mnoha oblastech, od snižování byrokracie po posilování obrany EU a omezování nelegální migrace. Slíbil, že bude i nadále stát za prací komise tím, že podpoří obchodní dohody mezi EU a USA a EU a Mercosurem, neboť alternativou by byla obchodní válka. Pokud jde o Zelenou dohodu pro Evropu, trval na realistickém přístupu EU ke klimatu a podpoře technologické neutrality. Vyzval rovněž ostatní poslance, aby urychlili práci na řadě právních předpisů a vyhnuli se ideologickým sporům.

„Kde je Evropa?“ zeptala se Iratxe Garcíová (S&D, ES) a dodala, že naléhavost a jednota nemohou nahradit ambice Evropy a prosazování jejích vlastních zájmů. Iratxe Garcíová kritizovala „nespravedlivou a nepřijatelnou“ obchodní dohodu s USA a oznámila své odhodlání ji pozměnit. „A kde je Evropa, když Gaza umírá?“, dodala a uvedla, že navrhované pozastavení spolupráce s Izraelem přichází příliš pozdě.

Jordan Bardella (PfE, FR) odsoudil podporu předsedkyně komise pro dohodu o volném obchodu s Mercosurem. Kritizoval návrh EU na snížení cel na čínská vozidla, jakož i pravidla energetického trhu, která neberou v úvahu výhodu Francie v podobě levné jaderné energie. Kritice podrobil i obchodní dohodu s USA, která podle něj obětuje klíčová francouzská odvětví – obranu, víno, luxusní zboží a farmaceutický průmysl – zatímco menší země získávají výhodnější podmínky.

Předseda skupiny ECR Nicola Procaccini (IT) uvedl, že Evropa „musí posílit své hodnoty, ekonomiku a spojence“, a dodal, že jeho skupina podporuje dohodu o clech s USA, „neboť je lepší než obchodní válka mezi spojenci, kteří se navzájem potřebují“. Zelená dohoda pro Evropu je podle něj „dnes příliš velkou překážkou pro evropskou konkurenceschopnost“. Ocenil naopak nedávné návrhy týkající se migrační politiky, požadující, aby se návraty staly účinnou praxí.

Valerie Hayerová (Renew, FR) varovala, že EU ztrácí důvěru Evropanů, protože je příliš slabá na to, aby je bránila. Vyzvala k vytvoření integrovanější, suverénnější a federálnější EU. Varovala, že EU čelí existenční kulturní válce, která ohrožuje evropský způsob života, svobody jejích obyvatel a jejich nezávislost. Vyzvala k praktičtějším opatřením v oblasti ochrany demokracie a konkurenceschopnosti a v boji proti agresivitě Ruska a Izraele. Na závěr vyzvala k uspořádání konventu za účelem reformy EU.

Bas Eickhout (Greens/EFA, NL) vyzval Evropu, aby „přestala uvažovat jako trh a začala uvažovat jako mocnost“. Evropa by měla být sebevědomá, dodal a požadoval okamžitá opatření k řešení situace v Gaze. Bezpečnost podle Base Eickhouta znamená také boj proti změně klimatu. Vyzval k investicím do evropských obnovitelných zdrojů energie a dalších odvětví jako způsob boje proti autokratům, ale také do evropské pracovní síly, vzdělávání, infrastruktury a zelených inovací, aby se zlepšila konkurenceschopnost Evropy.

Martin Schirdewan (The Left, DE) označil obchodní dohodu s USA za „úplnou kapitulaci“. Spojil politiku volného obchodu s rostoucí chudobou, ztrátou pracovních míst a rostoucími náklady. Miliardy byly podle něj investovány do militarizace a zároveň došlo k „brutálním škrtům“ v důchodech a sociálních dávkách. Odsoudil mlčení EU k humanitární krizi a válečným zločinům spáchaným izraelskou armádou v Gaze a obvinil ji z dvojích standardů v zahraniční politice a z toho, že nehraje významnou roli při budování míru.

René Aust (ESN, DE) uvedl, že zatímco trhy po celém světě rostou, Evropa zaostává kvůli nedostatečné svobodě podnikání. Za nárůst násilí, zločinných gangů, drog a problémů s bezpečností žen v Evropě vinil také migrační politiku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 10.09.2025 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je středa 10. září 2025

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď