Lucemburk - Státy Evropské unie se pokoušejí prolomit dlouholetý pat v otázce solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl, musí však dořešit některé sporné otázky. Před dnešním jednáním ministrů vnitra se na tom shodovali zástupci vlád řady unijních zemí. Podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové mají ministři na stole vyvážený návrh se silnou podporou. Některé země jako Polsko či Maďarsko však dosud nesouhlasí s tím, že by měly z Itálie či dalších států přebírat migranty či přispívat finančně. Německo zase hodlá dosáhnout změn v navržení urychlené azylové procedury na hranicích, aby se netýkala rodin s dětmi. Po první části jednání se podle diplomatů rozhodlo švédské předsednictví předložený návrh upravit s cílem přesvědčit ještě dnes většinu zemí k jeho podpoře.
Evropský blok se již několik let pokouší shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Švédské předsednictví se ale v době výrazně rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy pokouší dovést unii ke shodě.
"Jsme velmi blízko dosažení dohody," řekla novinářům při příchodu na jednání Johanssonová. EU má podle ní po letech šanci sjednotit svou migrační politiku, aby byla spravedlivější ke všem členským zemím a zároveň urychlila návraty odmítnutých žadatelů. "Není to o vítězích a poražených. Pokud nebudeme sjednocení, všichni prohrajeme," dodala v narážce na dosud nevyřešené spory.
Místo povinného přerozdělování migrantů, které v době zmíněné migrační vlny odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá současný návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
Český ministr vnitra Vít Rakušan během jednání prohlásil, že EU by při zavádění povinné solidarity měla myslet i na to, že Česko v současnosti hostí 330.000 uprchlíků z Ukrajiny, což je nejvíce na obyvatele z celé sedmadvacítky. "My ale v současné době toho kompromisu jako takového dosáhnout chceme. My neodmítáme solidaritu," prohlásil Rakušan. Naproti tomu náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki vyloučil, že by Polsko podpořilo platbu za nepřijaté žadatele o azyl.
Jihoevropské země se na druhé straně pokoušejí dosáhnout záruky co největšího počtu přerozdělených migrantů či výše finančních kompenzací. Italský ministr Matteo Piantedosi prohlásil, že současný návrh je pro jeho zemi nepřijatelný.
Problematickou je také otázka urychlené azylové procedury, kterou mají obstarat přímořské státy přímo na hranicích v zájmu rychlejšího navracení neúspěšných žadatelů. Německo chce dosáhnout toho, aby se netýkala rodin s malými dětmi.
"Budu za to bojovat velmi tvrdě, pro Německo jsou lidskoprávní standardy zcela zásadní," prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, podle níž by dnes ministři měli dohody dosáhnout. Její návrh se však nelíbí například Nizozemsku a některým dalším zemím.
Diplomaté hovořili před začátkem jednání o přibližně padesátiprocentní šanci na dosažení dohody. Velvyslanci unijních zemí v současnosti paralelně s ministry jednají o možných podrobnostech nového kompromisu, který má vycházet z dopolední diskuse ministrů.
Ke schválení migračního paktu jsou třeba hlasy minimálně 15 z 27 členských zemí. Pokud by se to povedlo, budou muset státy dohodnout konečnou podobu pravidel s europarlamentem. Pokud dnes neuspějí, hovoří se mezi diplomaty o svolání mimořádné ministerské schůze do konce června, kdy končí švédské předsednictví.
