Praha - Srdeční selhání lze podle lékařů v 80 procentech předejít. Nemocných je téměř 390.000, za posledních deset let jich přibylo o čtvrtinu. Léčba a sociální pomoc pacientům stojí stát 21 miliard korun ročně, sedm miliard na zdravotní a 15 miliard na sociální péči. Na dnešní tiskové konferenci ke konferenci Prague Prevention 2026 to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve, jeho nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka nebo poškození srdce po infarktu.
"Toto onemocnění má horší prognózu, než když onemocníte některých typem rakoviny," uvedl Aleš Linhart, který je místopředsedou České kardiologické společnosti a hlavním autorem Národního kardiologického plánu. Dokument, který v roce 2024 schválila vláda, si klade za cíl snížit úmrtnost na nemoci srdce a cév, které tvoří v současné době 38 procent všech příčin úmrtí, snížit počet předčasných úmrtí a prodloužit život ve zdraví.
Ve zdraví žijí Češi zhruba do 62 let, například Švédové o více než deset let déle. Světová zdravotnická organizace (WHO) podle Duška považuje úmrtí ve věku mladším 70 let za předčasné. "Za posledních deset let se podařil počet snížit o 28 procent na 6800 v roce 2024," uvedl Dušek.
Blížící se nebo už rozvinuté srdeční selhání odhalí podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky specializované vyšetření krve, které je nově součástí preventivní prohlídky. Praktičtí lékaři nově nechají vyšetřit jednou za dva roky krev lidem starším 50 let se dvěma rizikovými faktory. Od 60 let bude stačit jeden rizikový faktor. Podle Linharta je zásadní, aby se lidé začali léčit dříve, o to déle pak zůstane jejich zdravotní stav lepší.
Vyšší riziko srdečního selhání mají podle něj kuřáci, lidé s cukrovkou či obezitou a fyzicky neaktivní. Infarkt, který je důsledkem ucpání tepny s uloženým tukem krevní sraženinou, postihne ročně kolem 40.000 lidí. Většina přežije, ale jejich srdce je poškozené. "Pokud proděláte infarkt, tak je šance, že srdce začne selhávat, veliká," vysvětlil Linhart. Cílem je zachytit nemocného dřív, než se u něj projeví první příznaky této nemoci. Mezi ně podle Šonky patří hlavně dušnost a otékání nohou.
