Spolupředsedy Strany zelených jsou Davis a Berg

foto Ilustrační foto - Spolupředsedkyně Zelených Magdaleny Davis (na snímku ze 17. prosince 2019).

Ústí nad Labem - Strana zelených si dnes na sjezdu v Ústí nad Labem zvolila poprvé dvojici spolupředsedů - muže a ženu. V čele strany nově stanula Magdalena Davis a Michal Berg. Smíšené předsednictví má zajistit rovné zastoupení mužů a žen na nejvyšší pozici strany. Davis získala 115 hlasů z 210, pro Berga hlasovalo 141 z 211 delegátů. Podle spolupředsednické dvojice musí být parlamentní volby v roce 2021 o klimatické krizi.

"Oba máme zkušenosti ze zahraničí a chceme navázat na úspěchy zelené politiky jinde v Evropě. Po tématech týkajících se klimatu a životního prostředí je ve společnosti obrovská poptávka a jiné politické strany ji rozhodně nemají jako nejvyšší prioritu. To mají pouze Zelení," uvedla po volbě Davis, dosavadní první místopředsedkyně a starostka Mníšku pod Brdy.

Spolupředseda Zelených Michal Berg (na archivním snímku z 21. října 2017). "Zelení vstupují do úplně nové éry, lidé mohou zapomenout na vše, co o nich ví," uvedl podnikatel a zastupitel Vsetína Berg. "Naším cílem je, aby volby v roce 2021 byly o nejdůležitějším tématu současnosti, tedy o klimatické krizi," dodal.

Rozhodující práva budou mít oba spolupředsedové. "To je podstata spolupředsednictví," řekla po novinářům Davis. Zelení se vydali tímto směrem kvůli rovnováze názorů. "Když jste na něco dva, tak toho zvládnete dvojnásobek," dodala nová spolupředsedkyně s tím, že za stranu rozhoduje předsednictvo, volbou se jen rozdělila výkonná moc mezi dva lidi.

Spolupředsednictví znají dlouho například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští. V českých stanovách schválil spolupředsednictví loňský sjezd strany.

Podpora Zelených se podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby pohybuje kolem dvou procent. Zastoupení mají Zelení nyní pouze v Senátu, jejich vládní angažmá skončilo před deseti lety.

Do boje o vedení strany se zapojila také aktivistka Anna Gümplová, ta získala od delegátů 95 hlasů. Mezi muži to byli dosavadní předseda Petr Štěpánek, který skončil se 13 hlasy a litvínovský zastupitel a sociální pracovník Petr Globočník, pro nějž hlasovalo 57 delegátů.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 Zelení získali 1,46 procenta hlasů, nedosáhli tak ani na státní příspěvek. Vedení strany pak po rezignaci Matěje Stropnického převzal Štěpánek. Do Sněmovny a následně i do vlády se Zelení dostali pod vedením Martina Bursíka v roce 2006. Provází je pověst strany s vnitřními spory. V Ústí si připomenou 30 let od vzniku Strany zelených v Česku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je sobota 29. února 2020

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď