Praha - Zkouška časem prokázala, že Ústava ČR je kvalitní, shodli se právníci, kteří stáli v roce 1992 u jejího zrodu. Jindřiška Syllová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ji považuje za nejstabilnější ve středoevropském prostoru. V původním textu by ani po 30 letech od jejího vzniku nic neměnila. Podle advokáta Jana Kalvody je ústava moderní a "především slučitelná s euroatlantickým konceptem základního zákona založeného na principu občanské společnosti a univerzality lidských práv".
Fotogalerie
"O tom, že ústava obstála, nemůže být sporu," řekla ČTK ústavní právnička Syllová. Doposud přijaté změny podle ní nebyly vynuceny žádnými jejími chybami, ale měnícím se vnějším prostředím. "Já si myslím, že zkouška časem prokázala, že ústava je kvalitní a byla sepsána sice v hektickém spěchu, ale přestála všechny ty víry událostí," doplnil někdejší člen komise předsednictva České národní rady Jaroslav Ortman.
Advokát Ortman si nemyslí, že by dokument potřeboval rozšířit. Ani podle tehdejšího místopředsedy vládní komise pro tvorbu ústavy Kalvody ji není třeba doplňovat, ale respektovat. "V ústavě hledají vady - kupříkladu chybějící sankce - nebo nedostatek přesnosti zejména nepřizpůsobivé politické formace, zpravidla dominantní strany. Někdy jde o nedorozumění či nechuť se ústavou vázat. Ústava je politický dokument a sankce mohou být zase jen politické. Není to manuál, ale soubor principů," napsal ČTK.
Podle Ortmana by se však měla vést diskuse o tom, zda by se po změně volby prezidenta na přímou neměly zvýšit jeho pravomoci. Současná hlava státu, přestože ji volí přímo občané, má podle něj pravomoci nepřímo voleného prezidenta, což není dobře. Syllová by naopak v původním textu nic nepředělávala. "Nové prvky přinesla jen přímá volba prezidenta republiky, kterou jsem od počátku nepodporovala, přesto i s ní se dá účinně spravovat stát," sdělila.
Právníci s finální podobou ústavy, jak byla předložena na konci roku 1992, s drobnými výhradami souhlasili. "Byl to kompromis, ale ano, souhlasil jsem. Neobsahovala určitá témata - vyšší samosprávu nebo model krizového řízení státu. Pokud jde o katalog práv a svobod, přejala již dříve přijatou Listinu. Nicméně na faktu, že jde o moderní ústavu, hodnotově nikoli neutrální, to nic nemění," prohlásil Kalvoda. Inspirací pro ústavu byla podle něj ústavní listina z roku 1920 - parlamentní republika s prezidentem jako součástí moci výkonné, jejímž vrcholným orgánem je vláda.
Ortman byl zase od počátku proti vzniku Senátu. Podle něj je jeho kredibilita podstatně nižší než u Poslanecké sněmovny či zastupitelstev. Když se měl ale rozhodnout, zda ústavu schválí, neváhal. "Nebylo možné, aby Česká republika zůstala bez rodného listu," řekl. Poslance podle něj při schvalování dokumentu tlačil čas - věděli, že ČR vznikne již 1. ledna 1993. Ústava začala podle Kalvody vznikat po volbách v roce 1992.
"Nevadí mi, že některé procedury jsou možná méně rychlé a méně efektivní než v okolních státech. Určitou neefektivitu vyvažuje účast více institucí v legislativním procesu i v některých exekutivních činnostech," uvedla Syllová. Podle ní se tím určitým způsobem posílila dělba moci, která chrání občany před každým neoprávněným uchopením moci.
Někdejší poslankyně i místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů na dnešní parlamentní konferenci uvedla, že by měl být v ústavě zahrnutý účinný mechanismus kontroly prezidenta usilujícího o protiústavní výkon svých pravomocí.
Dřívější poslanec a senátor Daniel Kroupa řekl, že by dnes prosazoval, aby funkce senátora nebyla slučitelná s výkonem mandátu starosty nebo krajského zastupitele. Tito lidé podle něj často jdou do Senátu, aby prosazovali své lokální zájmy.
Ústava ČR by měla dostat slavnostní výtisk na základě umělecké soutěže
Česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti. V úvodu dnešní parlamentní konference ke 30. výročí ústavy to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vzejde podle ní z umělecké soutěže, kterou připraví kancelář Poslanecké sněmovny.
"Rozhodli jsme se vypsat uměleckou soutěž na novou podobu české ústavy, abychom měli slavnostní výtisk, který budeme při takovýchto příležitostech, ale i mnohých dalších, moci prezentovat veřejnosti," řekla. Výsledkem by podle ní mělo být grafické ztvárnění, jaké si ústava zaslouží.
Na dotaz ČTK Pekarová Adamová doplnila, že soutěž zatím nebyla vyhlášena. "Při příležitosti dnešní konference jsem veřejnosti představila samotný záměr. Nyní dostane Kancelář Poslanecké sněmovny za úkol naformulovat zadání k vytvoření slavnostního provedení Ústavy ČR, kde budou veškeré podrobnosti nadefinovány," uvedla.
Adamová zmínila, že v kontextu některých ústav se může ta česká zdát mladičká, z českého pohledu má ale už úctyhodný věk. Uplynulý čas tvůrcům ústavy podle šéfky Sněmovny vystavuje velmi dobré vysvědčení. "Zákonodárci do ústavy zasáhli zcela výjimečně," uvedla. Přislíbila, že zákonodárné sbory budou s ústavou nakládat s velkou péčí a úctou k odkazu tvůrců.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poděkoval politickým i odborným tvůrcům ústavy, počínali si podle něj velmi dobře a předvídavě. "Ústava je vyjádřením toho, jakým způsobem a podle jakých principů chceme žít a fungovat. To by mělo být naším vodítkem pro to, jaké změny v ústavě budeme dělat," řekl. Změny se musí dělat citlivě, aby se text základního zákona nerozpadl jako celek.
Ústava byla přijata 16. prosince 1992 tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy České republiky a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.
