Brusel - České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi i jeho týmu v Bruselu a v Praze. Na závěrečné tiskové konferenci po jednodenním summitu EU to dnes večer řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku.
Fotogalerie
Česko přebíralo předsednictví uprostřed ruské invaze na Ukrajinu a na počátku energetické krize, a přesto se mu podařilo dosahovat kompromisů, postupovat jednotně a pokračovat v pomoci Kyjevu, zhodnotil české půlroční působení ve vedení Rady EU Fiala. Dodal, že vždy nešlo o jednoduchá jednání, ale společně se je pokaždé podařilo dotáhnout do konce. Český premiér na závěr poděkoval von der Leyenové i Michelovi a popřál úspěšné předsednictví Švédsku, které se ho ujme 1. ledna.
"Celé předsednictví představovalo velkou výzvu," uvedl Fiala na dotaz co považoval za nejtěžší moment. Za citlivé označil například vyjednávání s Maďarskem.
Von der Leyenová dnes vyzdvihla "excelentní spolupráci" s Českem a uvedla, že Evropa má vůči němu dluh kvůli práci, které odvedlo.
"Neměli jsme žádné pochyby o tom, že Češi budou dobří," prohlásil Michel, který následně ocenil způsob, jakým čeští představitelé během předsednictví jednali, aby ochránili jednotu a důvěryhodnost EU. "Vždycky jsme si mysleli, že Česko je úžasné, a posledních šest měsíců ukázalo, že je ještě úžasnější," dodala von der Leyenová.
Dnešní vrcholné jednání bylo posledním summitem během končícího českého předsednictví EU. Velvyslanci unijních zemí se na něm shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku. V pořadí devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely.
Státům Evropské unie se dnes podařilo také schválit složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace.
Výsledek dnešních jednání na tiskové konferenci ocenil také Fiala. "Tento jednotný postup potvrzuje dnes schválený balíček obsahující makrofinanční pomoc Ukrajině a devátý sankční balíček," řekl Fiala. "Snad ještě více času, práce a pozornosti jsme museli věnovat ekonomickým dopadům války, obzvláště rostoucím cenám energií, které se v různé míře, ale bez výjimky, dotkly všech občanů členských zemí," dodal.
Poslední klíčový krok bude podle předsedy české vlády učiněn v pondělí na zasedání ministrů energetiky, kde by patrně mělo být přijato omezení cen plynu. Fiala na tiskové konferenci uvedl, že dnes bylo ve vyjednávání dosaženo výrazného posunu, i když k výsledné shodě bude zapotřebí ještě několika kompromisů.
Lídři EU se v únoru sejdou na mimořádném summitu o migraci
Migrace nebyla hlavním tématem dnešního summitu Evropské unie, lídři členských zemí ale tuto otázku proberou do hloubky na mimořádné vrcholné schůzce 9. a 10. února. Po konci jednání v Bruselu to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.
"Nebylo to hlavním tématem dnešního programu, ale víme a vy to víte také, že čelíme rostoucím počtům (přicházejících migrantů), na západobalkánské trase, na středomořské trase," řekl na tiskové konferenci šéf unijních summitů. Schůzka lídrů svolaná na únor má být příležitostí toto "nelehké téma" detailně projednat.
K hranicím EU stále přichází výrazně méně běženců než na vrcholu migrační krize v roce 2015, letošní čísla jsou však v tomto ohledu nejvyšší za posledních pět let. Vývoj vyvolává napětí mezi některými členskými zeměmi kolem zavádění hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru nebo přijímání lodí s migranty zachráněnými na moři. Schválení reformy azylové a migrační politiky s ukotvením mechanismu podpory pro země zasažené migrační zátěží přitom zůstává v nedohlednu.
Summit EU pověřil ministry, aby se v pondělí dohodli na cenovém stropu pro plyn
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes pověřili ministry energetiky, aby na svém pondělním zasedání dojednali parametry cenového stropu pro plyn, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Podle českého premiéra Petra Fialy jsou všechny země po dnešním summitu připraveny na kompromis. Lídři členských států zároveň od Evropské komise chtějí, aby začátkem příštího roku předložila analýzu dopadů reformy energetického trhu, o kterou většina států usiluje kvůli nedávnému rekordnímu růstu cen.
Evropský blok se již od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu ceny plynu krátce šplhaly i přes 300 eur (asi 7320 Kč) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.
Šéfové států a vlád již na předchozím říjnovém summitu vyzvali k zavedení nouzové cenové brzdy, kvůli rozdílným postojům zemí se to však dosud nepovedlo. Některé státy požadovaly výrazně nižší úroveň ceny, která aktivuje mechanismus zastavující prodej plynu nad cenovým stropem na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF). Malá skupina zemí v čele s Německem naopak dosud zavedení stropu oponovala a chtěla do návrhu prosadit co nejjednodušší automatickou deaktivaci.
České předsednictví přišlo v úterý na mimořádné ministerské schůzce s kompromisním návrhem, který byl podle ministra průmyslu Jozefa Síkely blízko ke schválení. Cena spouštějící mechanismus na TTF se v něm pohybovala okolo 200 eur za MWh, její rozdíl od průměrné globální ceny zkapalněného zemního plynu LNG by zároveň musel být nejméně 35 eur. Lídři dnes jednomyslně vyzvali ministry, aby konečný kompromis uzavřeli v pondělí na dalším jednání.
"Myslím, že všechny země jsou si vědomy tohoto krajního termínu a jsou připraveny na kompromis," řekl na tiskové konferenci po skončení summitu Fiala. O podrobnostech cenového stropu dnes političtí vůdci nejednali, jejich dojednání bude v následujících dnech na českém předsednictví.
Kromě dlouhodobé reformy energetického trhu se lídři bavili také o tom, jak pomoci evropským firmám vyrovnat se s obtížným přechodem na obnovitelné energie, který ještě komplikuje vysoká inflace spojená s drahým plynem a elektřinou. Komise by podle lídrů měla začátkem příštího roku navrhnout možnosti, jak tuto podporu financovat.
"Návrh předložíme v lednu a pak uvidíme, jaká bude reakce," prohlásila šéfka komise Ursula von der Leyenová v narážce na to, že ne všechny členské země mají v této věci shodné názory. Zatímco část z nich je pro využití nevyčerpaných peněz z unijních fondů, jiné mluví o nové společné půjčce.
Summit EU přiznal Bosně status kandidáta členství v unii
Prezidenti a premiéři států Evropské unie dnes schválili udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Balkánská země se tak šest let po oficiální žádosti o vstup do evropského bloku stala osmým státem, který je v současnosti kandidátem členství.
Udělení kandidátského statusu třímilionové etnicky rozdělené zemi navrhla Evropská komise před dvěma měsíci, když informovala o postupu náležitých reforem v zemích usilujících o vstup do EU. Brusel přitom posun spojil s požadavky týkajícími se posílení státních institucí nebo svobody médií.
S postupem mezi kandidátské země čeká Bosnu patrně mnohaletý proces, který může předcházet samotnému zahájení přístupových rozhovorů. Například Severní Makedonie, která je uchazečem členství již 17 let, se začátku jednání dočkala až letos společně s Albánií, jež získala kandidátský status v roce 2014.
Kandidáty členství, kteří na udělení statusu a začátek jednání čekali řadu let, jsou ještě Srbsko, Černá Hora a Turecko. Výjimečně rychle se postavení uchazeče naopak letos dočkaly Ukrajina a Moldavsko, jimž ho kvůli ruské invazi na Ukrajinu lídři unijních zemí přiznali v červnu několik měsíců po žádosti o vstup do EU.
